Srbsko navrhuje rozdělit Kosovo

Právě v den výročí začátku náletů předložila vláda v Bělehradě návrh na faktické rozdělení Kosova. Nálety na Jugoslávii v roce 1999 trvaly 11 týdnů. Podle údajů srbské vlády bylo při nich zabito 1000 vojáků a dva tisíce civilistů. Poškozeny byly desítky objektů, zejména mostů. Některé trosky však v Bělehradě a dalších městech Srbska zůstaly dodnes. Podle nejnovějšího vyjádření srbského premiéra Vojislava Koštunici nebyla hlavním cílem tehdejších útoků ochrana Albánců, ale cituji- vytvoření quasi státu, zcela závislého na Severoatlantické alianci.

Srbsko v této chvíli vyvíjí diplomatickou ofenzivu a to ve dvou hlavních směrech. Samostatné Kosovo zatím uznalo necelých 40 zemí. Srbská vláda tedy usiluje o to, přesvědčit dalších 150 členů OSN, aby nezávislost nepodpořily, pokud by se otázka Kosova dostala na program podzimního zasedání Valného shromáždění OSN. Podle šéfa srbské diplomacie Vuka Jeremiče půjde především o státy tzv. Hnutí nezúčastněných, Arabské ligy, Africké unie a dokonce zemí Islámské konference, ačkoli se v Bělehradě a především v Srbské pravoslavné církvi snažili často tvrdit, že v případě Kosova jde o pokračování staletého konfliktu křesťanství a islámu.

Další v uvozovkách "diplomatická"akce srbské strany se dostala na pořad dne o víkendu. Bělehrad předložil návrh znějící v krátkosti následovně. Srbsko by si mělo v těch částech Kosova, kde jeho občané představují teritoriálně jednotnější komunitu uchovat pod správou hraniční kontrolu mezi Kosovem a vlastním Srbskem, policejní službu a také orgány spravedlnosti. Samozřejmě za podmínky, že v Kosovu zůstane mise OSN, kterou nenahradí nová mise Evropské unie- tzv. EULEX. Kosovská vláda, myšleno Albánci vedená, podle očekávání označila návrh Srbska za čistou provokaci a rezolutně ho zamítla. Vláda v Bělehradě ale už dokument odeslala Organizaci spojených národů. Ministr zahraničí Vuk Jeremič prohlásil, že jedině převzetí některých pravomocí na severu Kosova může zabránit tomu, aby je i tady zcela ovládli Albánci. Návrh je stručně řečeno pokusem o rozdělení Kosova etnickou linií a vytvoření jednotné srbské entity, která existuje i v Bosně a Hercegovině, tam pod názvem Republika Srbská.

Včera tomu byl právě týden, co musely jednotky KFOR rozhánět demonstrace rozzuřených Srbů z Kosovské Mitrovice, kteří zaútočili na policii OSN, když se pokoušela vyvést několik desítek osob z budovy soudu, kterou se snažily okupovat. Při nepokojích bylo zraněno několik desítek lidí a byl zabit jeden ukrajinský příslušník vojsk KFOR. I soudní budova v Kosovské Mitrovici by se podle plánu Bělehradu měla dostat pod správu Srbska. Ačkoli mají navrhovaná opatření v uvozovkách "zlepšit" postavení kosovských Srbů, mohou to být právě oni, kdo by za případnou realizaci dokumentu zaplatili. Šlo by totiž o části Kosova nad řekou Ibar, která rozděluje město Kosovska Mitrovica na albánskou a severní srbskou část. Ta s několika dalšími okresy přímo sousedí s vlastním Srbskem. Jenže většin kosovských Srbů žije pod touto linií. Odhadem 80 000 osob. A ti by se ocitli zcela zapomenuti v malých enklávách bez jakékoli reálné možnosti bezpečného cestování a pohybu, pokud by je nedoprovázely obrněné transportéry mezinárodní vojenské mise KFOR. Jak řekl jeden z vrcholných představitelů kosovských Srbů Oliver Ivanovič, je nový návrh Bělehradu jen nechutná součást kampaně před květnovými mimořádnými volbami do srbského parlamentu.

Politici slibují zlepšení Srbům na severu Kosova a získávají za to laciné body. Zaplatí to ale ti na jihu. Budou se cítit zapomenuti a pravděpodobně to skončí jejich masovým exodem z Kosova. Na tyto lidi by se podle Olivera Ivanoviče mělo v Srbsku myslet především. Svůj rozhovor pro noviny Dnevnik z Nového Sadu ukončil slovy. Tam na severu Kosovo se na v uvozovkách "srbování" hraje snadno. Ale co ti lidé dole?

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .