Spor o parkoviště v Jeruzalémě
Jaký vliv má mít náboženství na veřejný život? Tato otázka se řeší v mnoha zemích. Západ se řídí pravidlem oddělení státu a církve, zatímco islámský svět často považuje (přesně opačně) věci veřejné a náboženství za jedno. My se nyní podíváme do Izraele, který má sekulární zřízení, nicméně skupiny označované jako ultraortodoxní tam mají stále větší vliv.
Nevzdáme se, dokud nezvítězíme. Takový vzkaz poslal svým protivníkům, mezi nimi i starostovi Jeruzaléma, jeden z vůdců jakési náboženské minirevolty, která nyní ovládá část izraelské metropole. Předmětem sporu je provoz na parkovišti, které provozuje jeruzalémská radnice. Jde o to, že parkoviště, které má sloužit zejména návštěvníkům Starého města, funguje sedm dní v týdnu. Tedy i o šabatu, dni, kdy je židům zakázáno pracovat, ale třeba i řídit automobil. Parkoviště, jež leží v blízkosti jak radnice, tak i ultraortodoxní čtvrti, se tak stalo trnem v oku části ultra-ortodoxních obyvatel Jeruzaléma, a právě ti nyní vytáhli do boje.
Radnice nejdříve ustoupila demonstracím, kterých se účastnilo až několik tisíc ultra-ortodoxních mužů. Tím ovšem vyvolala vlnu nespokojenosti mezi nevěřícími obyvateli Jeruzaléma, kteří jsou zas nespokojeni s tím, že radnice nátlaku části náboženské veřejnosti ustupuje. Uspořádali tedy vlastní demonstraci, která je namířena proti přílišnému vlivu náboženství ve veřejném životě Izraele.
Právě město Jeruzalém je ohniskem sporů, protože zde žije velká a také vlivná komunita ultraortodoxních věřících. Zatímco sekulárních obyvatel Jeruzaléma ubývá, zejména kvůli jejich stěhování do jiných části země nebo za hranice města, těch ultraortodoxních naopak přibývá, zejména díky vysoké porodnosti. A roste také jejich snaha ovlivňovat dění v Jeruzalémě.
Podle některých Izraelců je konflikt kvůli parkovišti uměle vyvolaným problémem, který má posloužit hlavně jako symbolická kauza, protože otevření parkoviště bylo předjednáno v zastupitelstvu s poslanci za ultraortodoxní strany. Ti souhlasili s otevřením parkoviště pod podmínkou, že správcem areálu nebude žid, tedy že jím bude člověk, který není povinen dodržovat sobotní klid.
V minulých týdnech se v Izraeli debatovalo o další podobné kauze, a to je tlak části ultraortodoxních židů na to, aby jeruzalémské městské autobusy zajišťovaly oddělené části pro muže a ženy. I proti tomuto návrhu přišli demonstrovat rozhořčení obyvatelé Jeruzaléma, a to jak nevěřící Židé, tak i Židé ortodoxní, kteří s ultraortodoxním pojetím náboženských pravidel nesouhlasí. Mnoho Izraelců tvrdí, že hlavní hrozbou pro budoucnost židovského státu není konflikt s arabským světem či Palestinci, ale právě spor o to, jestli stát zůstane nábožensky neutrální, anebo zda se má podřizovat představám části náboženských obyvatel. Ti dokázali prostřednictvím svých stran získat velké ústupky, a také státní příspěvky. Díky tomu si uvnitř Izraele vytvořili autonomní svět s vlastními školami, novinami i pravidly, o kterých se domnívají, že by měla platit v celé zemi.
