Společnost potřebuje odbory – a můžeme tomu říkat jakkoli, uvažuje dokumentarista Bystřičan

Vysvětluje, že v současné době se bere regulace pracovního trhu jako něco, co nás připravuje o svobodu.

Čtěte také

VLTAVA

Industrie ukazuje, jak šel čas s průmyslem. Chtěl jsem udělat sociálně citlivou sérii, říká dokumentarista Ivo Bystřičan

„Nevíme ale že v polovině 19. století sami průmyslníci přišli s tím, že stát by měl něco regulovat. Protože zdecimovaná a čím dál víc naštvanější pracovní třída začala ohrožovat jak jejich bezpečnost, tak i výrobu. A když si nejsem jistý, jestli ráno nastoupí do práce, nebo místo toho bude řádit v ulicích, není to podnikání, které si průmyslník představuje. Ať už v půlce 19. století, nebo dnes,“ dodává.

V Industrii popisuje příběh českého průmyslu od manufaktur 18. století až k robotizovaným provozům. Příprava na film podle něj vypadala jako u běžné dokumentární práce. Daleko více se čte a píše, než se točí, říká.

Chtěl jsem, abychom si uvědomili, že ani podnikání není sranda. Že konkurence je problematická v každé době.
Ivo Bystřičan

„To mě vlastně zklamalo. Když jsem dokončil studium sociologie, těšil jsem se na dokument, že nebudu prostě musel psát akademické texty a vůbec tak moc psát. A pak se ukázalo, že i tady se daleko víc píše. A film nebo pořad vznikal na papíře. Takže to bylo hodně obhlídek, hodně čtení, hodně psaní. Vlastně klasika dokumentární práce,“ popisuje.

Vzpomíná, že sám pracoval v továrně. „Pracoval jsem dokonce u pásu. Takže jsem zažil dominantní tovární prvek 20. století,“ dodává.

Důležitost kolektivity

Historie průmyslu se často traktuje jako historie průmyslníků, Bystřičan ale v televizní sérii sledoval i historii dělnictva. Která z 12 kapitol je z tohoto pohledu pro něj nejpřekvapivější, nedokáže říct. Zaujalo ho ale období takzvané průmyslové revoluce.

„Prostě 19. století je pro mne asi nejpřekvapivější. Proto, že jsem o tom asi nejméně věděl. Asi jsou mi bližší pozdější dekády, ale děje se tam strašně moc sociálních jevů, které jsem nedocenil, o kterých jsem nevěděl. Určité společenské mechanismy, které jsou zajímavé.“

Ať tomu budeme říkat jakkoliv, tak ale odbory potřebujeme.
Ivo Bystřičan

„Nechci v seriálu preferovat dělnictvo. Chtěl jsem, abychom si uvědomili, že ani podnikání není sranda. Že konkurence je problematická v každé době,“ vysvětluje.

Díky dokumentu Industrie si daleko intenzivněji než předtím uvědomil důležitost kolektivity. To je podle něj bolavé místo dnešní práce.

Čtěte také

Komunisty zakázaný spisovatel Mojmír Klánský napsal strhující výpověď o kolektivizaci 50. let

„Jeví se mi, že říct si, ať jsou naše profese či příjmy jakékoli, že určité problémy sdílíme.  A že bychom se měli o jejich zlepšení společně zasadit. Jsme fragmentarizovaní, nic neděláme společně,“ konstatuje host Hovorů.

Jedno z témat, které v této souvislosti považuje za zásadní, je důležitost odborů. I když připouští, že je řada lidí vnímá jako pozůstatek komunismu.

„Ať tomu budeme říkat jakkoliv, dejme tomu, že slovo odbory si pořád spojujeme s komunismem, a ne s koncem 19. století, kde ve skutečnosti vznikají. Takže něco takového potřebujeme. V mnoha západních zemích vidíme, že jsou schopny fungovat různé typy kolektivit, které se těch vlastních zájmů razantně a intenzivně zastávají a jsou velmi moderní,“ naznačuje.

Ivo Bystřičan

Pracoval jako filmový komentátor, šéfredaktor časopisu Nový Prostor, videoreportér týdeníku Respekt, sociolog v neziskovém sektoru a analytik ve Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí. Věnuje se zejména režii dokumentárních filmů.

Poslechněte si celé Hovory. Ptá se Petr Vizina.