Špionážní i komunikační družice vyhrávají moderní války

26. listopad 2023

Vojenské využití vesmírného prostoru pro kontrolu toho, co se děje na Zemi roste. Severní Korea úspěšně vypustila před několika dny vlastní špionážní družici. Prvním krokem Ruska hodinu před fyzickou invazí Ukrajiny v únoru 2022 byl kyberútok na komunikační systémy celé země zajištěný přes družice americké společnosti Viasat. 

Čtěte také

Vojenský konflikt na zemi tak může vypadat stejně jako krvavý zákopový boj o pozice za 1. světové války, význam průzkumných, komunikačních a navigačních družic je ale naprosto zásadní.

Existuje několik mezinárodních dohod, který mají jejich provoz upravovat, ale ty jsou bezzubé.

„Neexistuje žádný právní rámec, který by určoval, kdo co kam může vypouštět,” říká Michal Václavík z České kosmické kanceláře s tím, že klíčová Kosmická smlouva z roku 1967 zamezuje kategoricky jen rozmisťování jaderných zbraní ve vesmíru.

Trocha historie

Když 4. října 1957 vypustil Sovětský svaz první umělou družici Sputnik 1, bylo to historický úspěch celého lidstva. Ale současně také pro prestiž Sovětského svazu. Sputnik sice vysílal jen primitivní pípání, ale zachytit ho mohly i amatérské radiostanice.

Také tím dával celému světu najevo, že „země Sovětů“ od té chvíle může na oběžnou dráhu umístit vše, co bude chtít.

V době vrcholící studené války bylo naprosto jasné, že tím získává také vojenskou převahu. Spojené státy reagovaly okamžitou mobilizací vlastního vesmírného programu, ale ten i v následujících letech výrazně zaostával.

Čtěte také

Když se pak v dubnu 1961 ozval z oběžné dráhy první kosmonaut Jurij Gagarin, byla to pro Američany skoro až potupa. Sovětská propaganda toho dokázala náležitě využít. Američané pochopili, že nemá smysl Sověty dohánět v už prohraném závodě, a že potřebují najít nový cíl, který je postaví na stejnou startovní čáru.

Prezident John Fitzgerald Kennedy proto oznámil plán vyslat posádku na Měsíc. Následující tři desetiletí se nesla v duchu soutěžení mezi dvěma supervelmocemi ve vysílání pilotovaných posádek.

Navenek se psalo a mluvilo hlavně o vědeckém přínosu takového úsilí. Ale Sovětský svaz i Spojené státy stavěly na základech, které položilo svým vývojem raket nacistické Německo. Jeho vědce a know-how si obě velmoci přivlastnily.

Do vesmíru létali až do 80. let skoro výhradně vojenští piloti a inženýři. 

Čtěte také

Milan Halousek je předsedou vzdělávacího spolku Kosmos-News a také předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti.

Tvrdí: „Prvních sovětské orbitální stanice byly čistě vojenské. Jedna z nich měla dokonce na palubě i kanón a Sověti z něj do vesmíru zkušebně vystřelili v době, kdy už na stanici nebyla posádka a byla před zrušením. Ani oni sami si nebyli jistí, jak to dopadne.“

Američané na druhou stranu za prezidenta Ronalda Reagana hrozili rozjet projekt Hvězdných válek. Také raketoplány, které vynášely do vesmíru astronauty tři desítky let, byly konstruované podle přání a parametrů, které si určila armáda.

V pořadu Zaostřeno mapujeme hlavně to, jak se vesmír pro vojenské účely využívá dnes. Jaké poučení přinesla v tomto ohledu válka na Ukrajině a jestli má smysl, aby své vlastní vojenské družice vyvíjelo také Česko. Připravil Vít Pohanka.

autor: Vít Pohanka
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.