Spiknutí proti Egyptu zosnované Íránem

Agenti totiž pocházejí z jejich vlastních řad - z libanonského šíitského hnutí Hizballáh řízeného Íránem.

Síť byla odhalena s pomocí izraelského Mosadu a americké CIA na základě výslechu libanonského agenta Samiho Šihába, kterého Egypťané zatkli už v listopadu. Do Egypta ho vyslal Hizballáh, údajně proto, aby zorganizoval tři simultánní teroristické útoky na izraelské turisty v letoviscích u Rudého moře jako odvetu za atentát na velitele hnutí Imáda Mugníju. Hizballáh jeho loňskou smrt v Damašku připisuje Izraeli a slibuje mu krvavou pomstu. Šiháb naverboval skoro 50 Libanonců, Syřanů, Súdánců, Palestinců, ale i egyptských šíitů. Egypťané už zadrželi 25 lidí se dvěma miliony dolarů v hotovosti, množstvím výbušnin a 60 nedokončenými raketami a po dalších spiklencích pátrá armáda v Sinajské poušti.

Brzy se ukázalo, že Izraelci byli pouze druhotným cílem operace. Hlavním terčem byl Egypt, destabilizace jeho režimu a vyvolání masových demonstrací a vojenského puče, které by svrhly prezidenta Husního Mubaraka. Agenti si pronajali řadu vil a obchodů na strategických místech po celé zemi, jako na pobřeží Rudého moře, v Rafáhu na hranicích s pásmem Gazy nebo v Suezském průplavu, kde plánovali útoky na izraelská a americká plavidla. Vůdce Hizballáhu šajch Hasan Nasralláh egyptská obvinění nejen nepopřel, ale k překvapení všech veřejně přiznal, že Hizballáh agenta do Egypta vyslal, i když údajně s cílem "poskytnout logistickou podporu palestinskému Hamasu". Připojil k tomu tak ostrou kritiku Egypta za jeho podíl na blokádě pásma Gazy a ničení pašovacích tunelů Hamasu, že egyptská média jeho slova interpretovala jako vyhlášení války.

Státní sdělovací prostředky označují Nasralláha za "zločince", "íránského agenta" či "Drákulu" a "přitroublého šajcha" , a jeden komentátor dokonce napsal, že "Nasralláh je horší než Izrael". Egyptský generální prokurátor oznámil, že zvažuje obvinění Nasralláha z podrývání státu, aby Egypt mohl po jeho odsouzení v nepřítomnosti požadovat po Libanonu jeho vydání. To by bylo velmi neobvyklé, protože arabské státy většinou nesoudí členy politického vedení jiných arabských států. Arabské státy však také proti sobě většinou neosnují spiknutí s cílem svrhnout či alespoň poškodit režim tak závažným teroristickým činem, jakým by byl útok na zahraniční loď v Suezském průplavu.

Egypt dobře ví, že za celou akcí stojí Írán. Jeho agenti měli v Egyptě vybudovat infrastrukturu, která se měla napojit na buňky v Súdánu, Somálsku a Indickém oceánu, a vytvořit Teheránu jakýsi bezpečnostní pás pro případ útoku na íránská jaderná zařízení.

Vztahy mezi Egyptem a Íránem se zhoršují od svržení íránského šáha v roce 1979 s rostoucí snahou ajatolláhů vnutit íránskou verzi islámu celému muslimskému světu. Egypťané už jednou odhalili buňku, která chystala atentát na egyptské vůdce, a rozhněvalo je i rozhodnutí Teheránu pojmenovat jednu z místních ulic po vrahovi egyptského prezidenta Anwara Sadata. Egyptu a dalším umírněným zemím, jako Jordánsko, Saúdská Arábie nebo Maroko, se nelíbí ani vměšování Íránu v Libanonu a íránská podpora terorismu. Stejně jako Izrael je znepokojují i jaderné ambice Íránu a záměr amerického prezidenta Baracka Obamy s Teheránem jednat o jeho jaderném programu je naplňuje stejným nedostatkem nadšení jako Izrael, protože vědí, že Obama nevyjedná naprosto nic.

Káhira je terčem kritiky Íránu, Sýrie a Hizballáhu zejména od druhé libanonské války s Izraelem v létě 2006, kdy podle nich - stejně jako při operaci proti Hamasu na přelomu letošního roku - stála na izraelské straně. V neposlední řadě je trnem v íránském oku egyptsko-izraelská mírová smlouva, kvůli které Teherán s Káhirou v roce 1979 přerušil diplomatické styky. Roztržka mezi sunnitskými a šíitskými arabskými zeměmi se v posledních měsících stále stupňuje a bývá už nazývána "blízkovýchodní studenou válkou". Kvůli vměšování přerušilo začátkem března s Íránem diplomatické styky i Maroko a Egypt se nezúčastnil březnového arabského summitu v Kataru.

Současný egyptsko-libanonsko-íránský incident znovu ukázal hluboký rozkol mezi arabskými zeměmi a sunnitským a šíitským islámem i arabské obavy z jaderného Íránu. Mohl by však mít i dva pozitivní důsledky - připravit Hizballáh o hlasy voličů v červnových parlamentních volbách a přesvědčit Egypt o nutnosti důslednějších zásahů proti pašerákům zbraní pro dalšího spojence Íránu - palestinský Hamas.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .