Špidla v Senátu

Eurokomisař je přijel informovat, že jejich argument proti zřízení Evropského institutu pro rovné postavení žen a mužů o porušení principu solidarity je "ojedinělý". Vysvětlil jim, že zmíněný institut nemá ambici zasahovat do pravomocí členských států (čehož se zřejmě naši senátoři děsí), ale bude pro členské země shromažďovat příslušná data a studie. Také je upozornil, že rovnost příležitostí je klíčová evropská hodnota, a poznamenal (zřejmě směrem k liberálům v auditoriu), že "je ekonomicky efektivní využívat kapacity všech lidských bytostí".

Senátoři nemají důvod pochybovat, zda Špidla ví o čem mluví, protože právě na jeho popud Evropská komise před dvěma měsíci navrhla Institut pro zkoumání postavení mužů a žen v EU zřídit. Do senátorů člověk nevidí, ale není těžké si představit, že ve Špidlovi neviděli ani tak eurokomisaře, který mluví o evropském sociálním modelu či nutnosti modernizovat systém sociálních služeb, ale spíše bývalého premiéra, který se své straně nejevil dost dobrý. Kdo ví, zda ocenili třeba ideu, podle které by se unie neměla stát dvojím ghettem podle míry bohatství či chudoby, tedy Beverly Hills na jedné a Bronxem na druhé straně.

S lokální českou politickou matematikou a místní mediální agendou se Špidlovo evropské angažmá evidentně míjí. Kdo chce vidět, ovšem vidí, že skutečně podstatné otázky se řeší jinde než v Praze a řeší je jiní lidé než zdejší politici, kteří jsou zcela vytíženi péčí o své údajně národní pravomoci.