Špatné zprávy pro Chorvatsko?

Hlavní žalobkyně haagského tribunálu Carla del Ponteová před několika týdny kritizovala Chorvatsko, že nedělá maximum pro zatčení generála Ante Gotoviny. Tohoto bývalého vojenského velitele bychom s trochou nadsázky mohli nazvat chorvatským Ratkem Mladičem. Není za ním sice zločin rozsahu srebrenického masakru, spáchaného srbskými jednotkami v Bosně, nicméně soudní tribunál v Haagu touží po jeho přítomnosti kvůli spoluzodpovědnosti za akce páchané chorvatskými vojsky na srbských civilistech během občanské války v letech 1991 až 1995. Zvláště pak během operace Bouře, kdy bylo v létě 1995 ze svých domovů vyhnáno na 200 000 chorvatských Srbů. Ante Gotovina je ale už řadu měsíců na úspěšném útěku a chorvatské úřady, podobně jako srbské v případě Ratka Mladiče tvrdí, že o místě jeho pobytu nemají nejmenší potuchy, tudíž ho nemohou ani zatknout a předat do Haagu.

Zprávy o možných komplikacích před zahájením vstupních rozhovorů přišly z Bruselu ve chvíli, kdy organizace, zabývající se dodržováním lidských práv ve světě, Amnesty International zveřejnila zprávu, která kritizuje Chorvatsko za to, že dosud nedostatečně právně řešilo případy porušování lidských práv během chorvatsko - srbské války. Zpráva, zveřejněná v pondělí, kritizuje chorvatské úřady, že řada lidí nebyla za spáchané zločiny stíhána, někdy nebylo ani zahájeno šetření a v ojedinělých případech dokonce lidé, podezřelí z porušování lidských práv, zůstávají nadále ve funkcích v chorvatských obecních samosprávách.

Zpráva připomíná, že haagský tribunál pravděpodobně už v roce 2007 ukončí svou činnost. V této souvislosti vyzývá chorvatské úřady, aby uspíšily své úsilí o potrestání osob, které páchaly během občanské války zločiny. Dokument kritizuje zejména fakt, že chorvatská spravedlnost prioritně řeší případy lidí, kteří porušovali právo činnostmi namířenými proti osobám chorvatské národnosti, tedy etnických Srbů, zatímco vyšetřování Chorvatů vázne. Causa generála Gotoviny je uváděna jako nejviditelnější příklad této skutečnosti.

Záhřeb se brání. Ministerstvo spravedlnosti v odpovědi na kritiku Amnesty International zdůrazňuje, že Chorvatsko usiluje o postupné potrestání všech. Uvádí, že od operace chorvatské armády proti srbských separatistům v roce 1995, nazvané Bouře, bylo zahájeno téměř 3800 soudních řízení s osobami, podezřelými z válečných zločinů. " Při vydávání podobných kritických zpráv by se nemělo zapomínat na historický kontext, zejména na fakt, že na území Chorvatska probíhala agresivní válka, značné části území byly obsazeny a Chorvatsko vedlo osvobozeneckou válku," píše se v reakci ministerstva spravedlnosti.

Chorvatský premiér Ivo Sanader vyzval Evropskou unii, aby nepodmiňovala zahájení integračních jednání deklarací plné spolupráce s Haagem. Podle jeho slov jde výhradně o případ generála Gotoviny, který se ale podle něj nenalézá na území Chorvatska. Mezinárodní společenství dokonce požádal, aby při pátrání po nejhledanějším Chorvatovi současnosti Záhřebu pomohlo. Předseda chorvatské vlády doufá, že páteční summit Evropské unie nakonec rozhodne o bezpodmínečném zahájení rozhovorů a případ Gotovina se nestane překážkou integrace. "Dobrá zpráva pro Chorvatsko by byla velkým povzbuzením pro všechny země jihovýchodní Evropy. Dodatečné zavádění podmínek by bylo krokem zpět. Ať už ale bude rozhodnutí summitu jakékoli, my musíme dostat Anteho Gotovinu před haagský tribunál," přislíbil premiér Sanader.

Země Evropské unie jsou v otázce zahájení přístupových jednání s Chorvatskem rozděleny. Zatímco se Německo, podporované zejména Itálií a Řeckem domnívají, že by integrační ambice Chorvatska neměly být případem Gotovina zabržděny,Velká Británie soudí, že by ignorování této causy mohlo být špatným příkladem pro další země regionu, které mají rovněž problém s válečnými zločinci a také mohou v budoucnu usilovat o vstup do pětadvacítky. Jde pochopitelně o Makedonii, Bosnu a Hercegovinu a v delší perspektivě i o srbsko-černohorské soustátí. Nový komisař Evropské unie pro rozšíření Olli Rehn tvrdí, že bez předání Gotoviny Haagu rozhovory s Chorvatskem pravděpodobně nebudou moci být zahájeny. Která tendence mezi státy EU nakonec převládne, to se Záhřeb dozví pravděpodobně už v pátek.