Sparta a AC Milán

24. únor 2004

Hned z několika důvodů je dnešní zápas osmifinále Ligy mistrů mezi Spartou a AC Milán hoden pozornosti. Italové přijeli do Prahy s přesvědčením, že právě výsledek tohoto utkání je klíčem k postupu mezi nejlepších osm týmů této prestižní soutěže. Ze statistiky vzájemného měření sil plyne, že Sparta ještě nikdy dnešnímu soupeři nevstřelila gól. Jenomže dnes má na své straně výjimečnou výhodu.

Zápas se bude hrát se zcela novým míčem, který předchází pověst, že je nejrychlejší a nejpřesnější ze všech, do kterých se kdy na naší planetě kopalo. Zatímco Sparta měla možnost s údajným zázrakem několikrát trénovat, Milánští nikoli. "Doufám, že bude kulatý," žertoval italský trenér, ale usmíval se i Karel Poborský, který říká, že je opravdu rád, že není brankář. Nevšední design prý dělá míč opticky menším. Podle Tomáše Rosického, který s novým balónem přišel do kontaktu v Dortmundu, tento, na rozdíl od jiných, ve vzduchu neplave. Sparťané také věří, že na jejich straně bude zima. To všechno ale nemusí stačit.

Italští novináři vypátrali, že trenér Ancelotti absolvoval nevšední bojovou poradu, na které mu po sobotním derby s milánským Interem radil přímo italský premiér Silvio Berlusconi. Politik prý vnukl trenérovi hru na dva útočné hroty a v předpokládané sestavě na dnešní zápas se skutečně - na rozdíl od zmíněného milánského derby - má vedle Ševčenka objevit Inzaghi. Sparta ovšem ze známých důvodů s pomocí premiéra počítat nemůže. Jakkoli Vladimír Špidla jistě ví, že o renomé republiky se starají fotbalisté, ne politici, místo toho, aby Sparťanům prozradil, jak dnes večer běhat, musel vybírat eurokomisaře. Co když na Berlusconiho taktiku nebude stačit míč ani zima? Prohraje-li Sparta, měl by asi Kužvart rezignovat i na české občanství.

autor: iho
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.