Sověti své vlastní vojáky nikdy nechránili. Je to jiná kultura než v USA, myslí si Jiří Šedivý

Jiří Šedivý, generál, bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR

Generál v záloze a bezpečnostní odborník Jiří Šedivý byl pověřen mimo jiné tím, aby vedl Českou republiku do NATO. Bezpečnostní rizika stále vidí, ale válku s terorismem považuje za minulost. „Bude to, pokud už se válčit bude, válka na vyšší úrovni a pouze válka armádních divizí," říká.

Rozdíl mezi životem v armádě a v civilu dodnes pociťuje, když vzpomíná na totalitu. „Člověk, který je uzavřený v kasárnách, je velmi izolovaný od skutečnosti. Ani poté, co jsem přišel k útvaru, se nic neměnilo. Těžko se to mnohým lidem chápe. Nevěřil jsem, že má manželka stála několik hodin na banány, protože vojáci banány dostávali. Slyšeli jsme stále ideologické nátlakové vysvětlení a neznali jsme jinou alternativu,“ vysvětluje.

Jiří Šedivý je bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky a bezpartijní kandidát do Evropského parlamentu za Evropskou demokratickou stranu. Profesionální kariéru vojáka z povolání začal v roce 1971 po absolvování Vojenského gymnázia Jana Žižky z Trocnova v Moravské Třebové. V letech 1971 až 1975 vystudoval Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově. Koncem roku 1995 měl nastoupit v Olomouci, ale krátce před převzetím funkce byl odeslán do Bosny a Hercegoviny k výkonu funkce velitele kontingentu AČR v misi IFOR pod vedením Severoatlantické aliance. V září 1997 byl ustanoven do funkce velitele pozemního vojska AČR. V květnu 1998 byl jmenován prezidentem republiky Václavem Havlem náčelníkem Generálního štábu AČR. Kromě personální práce bylo jeho hlavní náplní provést v armádě takové změny, aby se stala armádou splňující požadavky ke vstupu do NATO. Nyní působí jako generál v záloze a bezpečnostní expert na CEVRO institutu. Je ženatý a má dvě dcery.

Radikální opatření

Podle bezpečnostního experta CEVRO institutu bude migrace především vnitřním problémem Evropy, včetně České republiky. „Je to bezpečnostní hrozba, ale nebavíme se o válečném konfliktu. Dnes státy, jako je Francie, Belgie nebo Švédsko, vidí, že se bezpečnostní prostředí neustále zhoršuje a bude nezbytně nutné přijmout radikální opatření. Nikoli třeba zcela uzavřít hranice, ale měly by se respektovat zásady pro zacházení s migranty, které jsme si kdysi dali a které dnes neplatí,“ říká a pokračuje úvahou o střetu s islámem, který podle něj tak či tak přijde:

„Vidím tam dva proudy. První jsou podle mého názoru klasičtí teroristé, kteří přijdou a odpálí bombu, nebo začnou střílet kolem sebe. Tím druhým je fakt, že se terorismus začíná formovat do státních nebo polostátních struktur. Na Středním východě, například v Jemenu, může dojít i k tomu, že vzniknou i problémy zásadnějšího charakteru.“

Nevěřil jsem, že má manželka stála několik hodin ve frontě na banány, protože vojáci je dostávali.
Jiří Šedivý

Rozdíl v kultuře a chování lidí

Šedivý vzpomíná také na studia ve Spojených státech, kam byl vyslán v roce 1993: „Samozřejmě, že to byl úžasný rozdíl, vstoupit do komunity převážně amerických vojáků. Byli tam spolužáci i z dalších států, nikoli jen ze Spojených států. Myslím, že z vojenského hlediska k sobě mají vojáci na Západě i Východě hodně blízko,“ říká a dodává:

„Vojenství má zkrátka určité zákony, které musí všichni respektovat. V řadě případů je to vojenské umění, které se do válčení vkládá. Největší profit, který jsem z toho pro sebe získal, ač se to možná zdá někomu málo, bylo poznání, že v armádách existuje jiný kulturní svět. Běžně jsme před generály utíkali. A tady jsme najednou chodili za nimi, abychom se s nimi mohli bavit. Vojenské postupy jsou podobné, zkrátka musíte střílet, nebo budete zastřelen. Ale například přístup k tomu, jak chránit vlastní vojáky, to Sověti nikdy nedělali.“

Voják-diplomat

Na možnou diplomatickou kariéru se dívá generál v záloze střízlivě a realisticky. „Diplomacie je povolání, které vyžaduje lidi, kteří jsou na takovou práci připraveni. A já jsem voják. Voják vždy zůstane vojákem. Proto bych jím byl i jako diplomat. A dřív nebo později by došlo ke konfliktu.“

Poslechněte si celý rozhovor s hostem Barbory Tachecí. Dozvíte se také, co si Jiří Šedivý myslí o kultuře sovětské armády.

autoři: Barbora Tachecí, Kateřina Tesařová

Související