Soumrak amerických netopýrů

6. srpen 2010

Nad netopýry ze Severní Ameriky se stahují mračna. Houbové onemocnění, které zasáhlo jejich kolonie, by je podle nové studie mohlo na některých místech zcela vyhubit už za pouhých 16 let.

V roce 2006 začaly ve státě New York záhadně a hlavně hromadně hynout netopýři. Všichni byli pokryti bílou plísní a po zimování vypadali k smrti vyhladovělí. Takzvaný syndrom bílého nosu vyvolává chladnomilná houba Geomyces destructans, která nejprve roste na nosech a křídlech netopýrů. Postižení netopýři se budí z hibernace a snaží se povlak plísně odstranit. Problém je, že přitom vyčerpají veškeré zásoby energie a nakonec hynou vyhladověním.

Choroba se rozšířila i do dalších amerických států a zatím byla pozorována u devíti druhů netopýrů. Nejhůře postižení jsou netopýři hnědaví (Myotis lucifugus), v jejichž koloniích úmrtnost dosahuje 73 %. Odborníci na ekologii netopýrů z Bostonské univerzity analyzovali situaci a přišli s velmi nemilosrdnou prognózou. Předpokládají, že kvůli houbovému onemocnění každou zimu zahyne 45 % netopýrů hnědavých. Pokud se tak stane, s 99% pravděpodobností druh na některých místech Spojených států během 16 let zcela vyhyne a bude přežívat pouze v oblastech, které zatím houba nezasáhla.

Netopýři hnědaví konzumují velké množství hmyzu, takže jejich mizení může vyvolat problémy v celém ekosystému. Syndromem bílého nosu budou nepřímo postiženi také zemědělci, kteří budou muset vynakládat větší úsilí na ochranu plodin před žravým hmyzem.

Zdroj: Science Now

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.