Soukromá kosmonautika

Poslední desetiletí je ve znamení většího pronikání soukromých iniciativ do kosmického prostoru. Kosmickým letům se věnují desítky soukromých společností, ale na prstech jedné ruky spočítáte ty, které mohou reálně technologicky zasáhnout do "vesmírného dění", např. ve formě raketového nosiče nebo kosmické lodi.

Virgin Galactic

Světová média věnují až neúměrnou pozornost hlavně marketingovým aktivitám firmy Virgin Galactic britského magnáta Richarda Bransona. Tato firma v letech 2003 až 2004 financovala za klíčové technologické podpory společnosti Scaled Composites pokusné pilotované suborbitální lety pouze k hranicím kosmu. Do výšky nad 100 km se podíval jejich suborbitální kluzák SpaceShipOne celkem třikrát. Dosáhl přitom maximální rychlosti kolem 1 km/sec. Slovo "suborbitální" zde znamená, že letoun nedosahuje 1. kosmické rychlosti (7,9 km/sec), a není tedy schopen samovolně kroužit na oběžné dráze kolem Země. Jde tedy vlastně jen o krátkou cestu "tam a zpět" a jakkoliv je to zajímavé, nejde tady o kosmický let v pravém smyslu slova. Nejedná se o let "orbitální".

SpaceShipOne|foto: Virgin Galactic

Průkopník SpaceX

Média s výjimkou těch odborných ale skoro nezaznamenala skutečný orbitální průlom. Nastal loni na podzim, 28. září 2008 vynesla na oběžnou dráhu maketu užitného nákladu první stoprocentně soukromě vyrobená i provozovaná raketa na světě (s klasickým kapalným palivem). Šlo o nosnou raketu Falcon 1 společnosti SpaceX. Jde o významný úspěch, vždyť pro orbitální let potřebujeme dodat tělesu více než 62x více energie na kilogram než v případě výletu suborbitálního. Žádné jiné soukromé firmě se to zatím nepodařilo, možná s výjimkou firmy Orbital Sciences, která ale používá přejatá řešení na bázi raket na pevné palivo Pegasus a z nich sestavenou raketu Taurus.

První soukromá raketa v historii tedy dosáhla oběžné dráhy Země přibližně 51 let po letu průkopnického Sputniku 1. Lehká dvoustupňová raketa Falcon 1 je údajně schopna na nízkou oběžnou dráhu vynést až 670 kg nákladu. Při prvním úspěšném letu, celkově čtvrtém, byla vynesena 165 kg těžká maketa družice. Předchozí tři zkušební lety skončily ještě neúspěchem.

Raketa Falcon společnosti SpaceX|foto: SpaceX

Firmu SpaceX založil v r. 2002 Elon Musk, který se do povědomí veřejnosti dostal založením úspěšné internetové firmy pro online platby Paypal v roce 2001. Zároveň je hlavním majitelem a ředitelem progresivní automobilové firmy Tesla Motors, která přišla se zajímavým sportovním elektromobilem Tesla Roadster a nedávno začala spolupracovat s koncernem Daimler-Benz na vývoji a výrobě cenově dostupnějších elektromobilů rodinného typu.

Spolupráce s NASA

Firma SpaceX se mediální slávě příliš nevěnuje, ale o to usilovněji se snaží o přesvědčivé výsledky a dobré kontrakty. V první řadě uzavřela jak s NASA, tak i s americkým vojenským letectvem (USAF) kontrakty na vypouštění lehkých družic prostřednictvím zmíněné rakety Falcon 1, to ale není vše.

O zajímavém rozvoji kosmické technologie ve SpaceX svědčí další dvě smlouvy o budoucí spolupráci, které firma uzavřela s NASA. V roce 2010 totiž skončí provoz kosmických raketoplánů a NASA bude potřebovat vynášet těžší družice jinými prostředky, bude potřebovat zabezpečit zásobovací lety i lety kosmonautů k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Součástí těchto smluv je platba 1,6 miliardy dolarů za 12 zásobovacích letů k ISS. Na to samozřejmě lehký Falcon 1 stačit nebude, a proto firma SpaceX intenzivně vyvíjí mnohem silnější rakety Falcon 9 a Falcon 9 Heavy. Dokonce připravuje i vlastní orbitální kosmickou loď Dragon, schopnou nést lidskou posádku. I tu by měl vynést Falcon 9.

Počítačový model kosmické lodi Dragon|foto: SpaceX

Podobnou smlouvu s NASA a podobné plány má i zmíněná firma Orbital Sciences, která vyvíjí nosič Taurus II a nákladní kosmickou loď Cygnus. NASA má v současnosti jisté problémy s vývojem vlastní rakety Ares I a není zcela jasné, kdy bude Ares I připraven ke startu nebo které rakety bude za několik let NASA skutečně používat. Problémy Aresu I se týkají např. splnění podmínek pro možnost dopravy kosmonautů, tzv. human-ratingu celého nosiče.

V záloze je ještě raketa Delta IV Heavy sdružení United Launch Alliance. Každá z raket určených pro starty pilotovaných kosmických lodí požadavky human-ratingu splňovat musí, jde např. o spolehlivost, bezpečnost, řiditelnost a omezení vibrací, i když o míře splnění podmínek se v současnosti vedou debaty. Loď Dragon bude mít hmotnost kolem 8 tun a nosná kapacita Falconu 9 na nízkou oběžnou dráhu má činit skoro 10 tun, u verze Falcon 9 Heavy dokonce 27,5 tuny.

Stranou zájmu masmédií ovšem stojí i další kosmické aktivity různých firem a mezinárodních aliancí, z nichž některé se pro budoucnost kosmonautiky pravděpodobně stanou tím určujícím.