Soudní přelíčení s Vojislavem Šešeljem

Byl podzim roku 1996. Probíhala předvolební kampaň před prvními poválečnými volbami v Bosně a Hercegovině. Prezidenti Srbska Miloševič, Chorvatska Tudžman a Bosny Izetbegovič se v Daytonu o rok před tím dohodli na ukončení války a budoucím uspořádání Bosny a Hercegoviny. Jako novinář jsem působil v Banja Luce, největším městě srbské části Bosny. Chtěli jsme se svým kolegou kameramanem mít co nejlepší záběry z mítinků kandidujících stran. Zeptal jsem se tehdy muže s pořadatelskou páskou, zda bychom mohli natáčet z tribuny pro politiky. "Není problém, pojďte se mnou nahoru," odpověděl Hlavní strany měly předvolební shromáždění postupně na stejné tribuně. Protože se jejich programy neustále časově měnily, netušil jsem, který mítink následuje. Když se za velkého aplausu objevil na tribuně muž vysoké postavy s brýlemi a výrazným nosem, pochopil jsem. Byl to Vojislav Šešelj, předseda Srbské radikální strany, působící v Srbsku, který přijel podpořit své stoupence v Bosně a Hercegovině. Já jsem se ke svému velkému překvapení ocitl v jeho bezprostřední blízkosti. A později k mé velké nevoli večer ve zprávách na záběrech bosensko srbské televize. Ale pryč od osobních zážitků. Tento týden začal u Mezinárodního tribunálu pro zločiny v bývalé Jugoslávii proces právě s tímto politikem. Doktor Šešelj, který se soudu dobrovolně vydal 24. února roku 2003 se však pondělního slyšení nezúčastnil. Už třetí týden drží v Scheveningenské věznici hladovku. Pije jen vodu. Protestuje tak proti tomu, že mu byl proti jeho vůli přidělen obhájce a nedostává dokumenty v tištěné podobě v srbštině. Tvrdí, že neumí dostatečně pracovat s počítačem. Dále protestuje proti tomu, že ho nemohou navštěvovat členové jeho rodiny a také vedení Srbské radikální strany. Navzdory svému uvěznění je totiž stále jejím předsedou a v blížících se volbách do srbského parlamentu 21. ledna je dokonce v čele kandidátky radikálů. Ti jsou už nyní ve dvou set padesáti členné skupštině s osmdesáti dvěma poslanci nejsilnější stranou. Panují obavy, že se jejich vliv v zemi po volbách ještě posílí. Vojislav Šešelj je haagským tribunálem obviněn z odpovědnosti za genocidu a organizování a financování polovojenských uskupení, která se podílela na vyhánění nesrbské populace z území Chorvatska, Bosny a Hercegoviny a také Vojvodiny, etnicky smíšené oblasti na severu Srbska. Vojislav Šešelj se narodil v roce 1954 ve městě Stolac. Později, po absolvování politických věd na univerzitě v Sarajevu, se stal vůbec nejmladším doktorem věd v bývalé Jugoslávii. Obhájil práci na téma "Podstata militarismu a fašismu." Svou kariéru začal jako člen Svazu komunistů Jugoslávie. Nicméně v letech 1982 až 1984 strávil 22 měsíců ve vězení za údajně reakcionářské postoje. Jeho chvíle nastaly na počátku 90 tých let. Stal se společně s Miloševičem hlavním propagátorem myšlenky Velkého Srbska. To mělo zahrnovat Srbsko, Vojvodinu, Černou hory, podstatnou část Bosny a Hercegoviny a také Makedonii. Území Chorvatska se mělo omezit z východu na několik desítek kilometrů od Záhřebu. Z jihu pak Chorvatsko mělo končit u města Karlovac. Součástí velkého Srbska mělo být i jadranské město Dubrovník. Podle jeho plánů mělo být ze Srbska vyhnáno 200 000 Chorvatů. Vyjma těch, kteří bojovali v Jugoslávské armádě proti chorvatským ozbrojeným silám. Těch bylo ale minimum. Chorvati jsou podle jeho slov dekadentním, nespolehlivým a fašistickým národem. Ti, kteří měli být vyhnáni, měli obdržet adresy Srbů, kteří prchli, nebo museli pod nátlakem opustit území Chorvatska. Šešelj se hodlá v Haagu hájit sám před soudem, podobně jako jeho někdejší spojenec Slobodan Miloševič, který neuznával jeho autoritu. Haagský tribunál uráží a bude se zřejmě snažit líčení protahovat obstrukcemi, obviňováním Západu za spoluodpovědnost za masakry během války. Ten srebrenický, kdy bylo zabito 8 000 muslimských mužů, označil za srbskou národní hanbu, kterou ale podle něj organizovala francouzská tajná služba. V souvislosti se soudem se objevuje řada nezodpovězených otázek. Dosáhne Šešelj hladovkou některého ze svých požadavků? Bude se proces táhnout podobně jako v případě Miloševiče? Dočká se obviněný rozsudku v Haagu, nebo bude nakonec předán spravedlnosti v některé z post jugoslávských zemí? Jen jedno je v tuto chvíli již publikováno. Zmíněnému ultranacionalistovi hrozí až doživotní vězení.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .