Současné umění v sakrálním prostoru
„Noc kostelů je příležitostí pro dialog historického a moderního nebo postmoderního,“ říká Tomáš Halík z akademické farnosti Praha.
Právě v chrámu této farnosti, v kostele Nejsvětějšího Salvátora, se během Noci kostelů mohli návštěvníci stát součástí hudebního díla, prostorové kompozice Slavomíra Hořínky Umírám láskou.
Základní inspirací byl mladému hudebníkovi Slavomíru Hořínkovi sám prostor kostela Nejsvětějšího Salvátora: „Další inspirací pro mě byl moment při liturgii, kdy se rozezní mešní zvonky.“
Dalším zdrojem inspirace pro skladbu Umírám láskou je potom přebásnění nejerotičtější biblické knihy, Písně písní. Slavomír Hořínka pracoval s textem šéfredaktora ČRo Plus Daniela Rause.
Jako vstup do ráje
Daniel Raus při své přebásnění vycházel z toho, že některé obrazy, které překladatelé v Písni písní používají, jsou současnému člověku nesrozumitelné: „Ve chvíli, kdy se Milá přirovnává ke klisně vozu faraonova, musíme do poznámky pod čarou uvést, že to tehdy bylo vnímané jako velmi krásné přirovnání. Ale literárně to nefunguje. Když se ten obraz ovšem nahradí, najednou to celé funguje.“ Šéfredaktor ČRo Plus o své dvouleté práci na přebásnění Písně písní mluví jako o návštěvě v neuvěřitelném světě fantastické poezie: „Měl jsem pocit, jako bych vstupoval do ráje, jako bych prošel branou do jiného světa.“
Výsledkem byla útlá knížka, která zaujala mladého českého skladatele Slavomíra Hořínku natolik, že souhlasil zkomponovat prostorou skladbu na její motivy.
Provokace k zamyšlení
Kněz Tomáš Halík vysvětluje, že provedení erotické Písně písní v kostele vlastně není o nic provokativnější než existence samotného kostela: „Vždyť víra v tomto světě a v této společnosti je provokací.“ Podle Tomáše Halíka je Píseň písní hlavně provokací k zamyšlení. „Myšlení je strašně důležitá aktivita,“ podotýká se smíchem a dodává: „a tato aktivita je zapotřebí i v prostoru víry.“
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.