Somálsko - poslední bitva?

Vývoj v Somálsku by však měl zajímat i země, které žádné lodě nemají. Pirátství je propojeno se somálským islamismem, který od pirátů získává peníze, a ze Somálska se díky anarchii mohla stát jedna z mála zemí, v níž organizace hlásící se k Al Kajdě ovládají souvislé území.

Konflikt mezi islamisty a centrální vládou trvá vlastně už od roku 1991, a během té doby zahynuly tisíce lidí, zatímco více než milion Somálců přišel o domov. Nyní se zdá, že tento konflikt vrcholí. Islamisté, zejména z organizace Al Šabáb, od května zesílili svůj tlak na vládu, a podařilo se jim také při sebevražedných atentátech zabít tři představitele státu, včetně ministra bezpečnosti. Na to v sobotu reagoval předseda parlamentu výzvou sousedním zemím, aby vojensky zasáhly na obranu somálské vlády, a v pondělí vyhlásil prezident vyhlásil výjimečný stav. Mimochodem, prezidentem je od ledna Šaríf Šejch Ahmed, sám umírněný islamista, který vyhlásil právo šaría, což ale hnutí Al Šabáb neuspokojilo, a pokračovalo v boji za úplné ovládnutí země.

Státy, které přicházejí v úvahu jako intervenční síla, jsou zejména Keňa a Etiopie. Obě mají eminentní zájem na tom, aby v Somálsku byl klid. Jde však o velkou zemi, kterou je těžké ovládat, a nejeden stát má s intervencí v Somálsku špatnou zkušenost. Mezi tyto země patří i Spojené státy, které poslaly své vojáky do Somálska počátkem 90. let na ochranu humanitárních dodávek, ale nakonec musely své muže stáhnout. Naposledy se o zvládnutí situace v Somálsku pokusila Etiopie, která měla v zemi své vojáky zhruba dva roky, a to až do loňského prosince, kdy se také stáhla. To okamžitě vedlo ke svržení tehdejšího somálského prezidenta Abdullahi Jusufa, jenž byl v očích krajanů zdiskreditován jako etiopská loutka. Přítomnost etiopských vojáků vedla k mnoha negativním jevům, které Somálci neviděli rádi, a také novému přílivu střelných zbraní, které lze dnes v Somálsku získat už za pár desítek dolarů.

Nyní se ovšem situace dále vyhrotila, a Etiopie už neoficiálně do bojů s islamisty znovu zasáhla. Islamisté z Al Šabábu a další organizace Hizbul Islam zatím ovládají celou jižní část Somálska a také velkou část metropole Mogadiša. Jakýmkoli intervenčním jednotkám slíbili smrt, ale je možné, že tlak etiopských či keňských jednotek neustojí.

Tyto boje se odehrávají právě v těchto dnech, a o jejich průběhu existují jen nepřesné zprávy. Pokud ale intervenční jednotky neuspějí, a pokud se vládě nepodaří získat na svou stranu část povstaleckých velitelů, povede celá situace k pádu vlády, ale vlastně celého režimu, který je považován za neefektivní, ale relativně prozápadní. Už nyní se vláda držela jen díky přítomnosti několika tisíc příslušníků jednotek Africké unie, ta však neměly právo přímo s islamisty bojovat, pokud by samy nebyly napadeny.

Jedním z problémů Somálska je, že na jeho území se vlastně odehrává nepřímá válka mezi Etiopií, která podporuje Somálskou vládu, a Eritreou, která zas podporuje islamisty. Předpokladem vyřešení stiuace je tedy zejména dohoda Etiopie a Eritreje, která s Etiopií vedla dlouhou a krvavou válku za odtržení.

Na klidu v Somáslku mají zájem především sami Somálci, ale i zmínění sousedé, tedy Etiopie, Keňa nebo Džibuti. Somálsko je také země, o které se mluví v souvislosti s možným úkrytem vůdce Al Kajdy Usámou bin Ládinem. Do Somálska v poslední době přišlo asi 1000 zahraničních bojovníků vycvičených Al Kájdou. Také vlna sebevražedných atentátů se dává do souvislosti s vlivem této organizace. S těmito útoky ale údajně nesouhlasí druhá islamistická organizace, Hizbul Islám, a je pravděpodobné, že somálská vláda se bude snažit maximálně rozdělit islamisty a s některými z nich se dohodnout. Jak se ukazuje, umírněnější organizace Ahlu Sunna wa Jamaa už s prezidentem Jusufem jedná, jak celá věc dopadne, však není jisté. Sami Somálci jsou většinou muslimové, a v minulosti ani radikální islamisty nepovažovali za jednoznačně negativní jev. Když se islamisté v roce 2006 mocnily rozsáhlého území pod hlavičkou Sjednocených islámských soudů, řada lidí považovala jejich příchod za pokrok, protože odstranili chaos a oslabili svévolnou vládu místních vůdců.

Nyní je možné, že se vládě podaří získat kontrolu nad svým územím. Obnova pořádku v Somálsku je prvním krokem k odstranění dalších jevů, jako je zmíněné pirátství. Jak se ale shodují znalci východní Afriky, země, která neměla skutečnou vládu téměř jednu generaci, se i za nejoptimálnějších podmínek bude k normálnímu životu vracet jen ztěžka.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .