Solární mlok
Vědci vůbec poprvé objevili zelené fotosyntetizující řasy uvnitř buněk obratlovců. Tím, kdo do svých buněk vpustil zelené vetřelce, je severoamerický obojživelník axolotl.
Vajíčka severoamerických mloků axolotlů skvrnitých (Ambystoma maculatum) vypadají jako zelené korálky. Průzračnou, smaragdově zelenou barvu, jim dodávají jednobuněčné řasy Oophilia amblystomatis. Mločí embryo produkuje odpadní látky bohaté na dusík, které se hodí řasám, a ty zase na oplátku zvyšují obsah kyslíku kolem vyvíjejícího se embrya. Tento vztah je známý už delší dobu, ale zatím se předpokládalo, že řasy žijí jen kolem mločího embrya. Biolog Ryan Kerney z kanadské Dalhousie University si však při rutinním zkoumání vajíček axolotlů všiml něčeho zvláštního – zelená barva vycházela nejen z želatinózních kapslí vajíček, ale i ze samotných embryí.
Bližší zkoumání ukázalo, že zelené řasy se uhnízdily uvnitř buněk celého embrya. A co víc, existují náznaky, že tyto řasy svým buňkám přímo dodávají produkty fotosyntézy. Podobné vztahy nejsou nic neobvyklého – jenže u bezobratlých živočichů, jako jsou například korály. U obratlovců je zatím nikdo nepopsal a taková symbióza s řasami byla považována za nemožnou. Imunitní systém obratlovců je mnohem složitější než u bezobratlých a takovou troufalost, jako jsou řasy uvnitř buněk organismu, by podle všeho neměl tolerovat. Smaragdově zelená mločí embrya ale dokazují, že to přece jen jde. Buď embrya svou imunitu dočasně utlumí, nebo ji řasy nějak dokážou obcházet.
Zdroj: Nature News
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
