Sobotka předvádí typické chyby

24. srpen 2005

Bohuslav Sobotka, místopředseda vlády a sociální demokracie, poskytl pro sobotní vydání Práva Alexandru Mitrofanovi obsáhlý rozhovor s názvem: Větší nebezpečí než podpora KSČM by byla velká koalice.

Ač interview zabírá v novinách víc než celou tiskovou stranu, o moc víc než prozrazuje titulek se z něj bohužel nedozvíme. Když kolega Mitrofanov žádá přesnější představy o povolebním uspořádání a možných postojích ČSSD, dozví se jen to, co již bylo řečeno mnohokrát, že v nejbližších letech si tato strana nemůže dovolit koaliční spolupráci s komunisty, že by mohla existovat i menšinová vláda sociálních demokratů atd. Pakliže se novinář zeptá na modernizaci ČSSD, je mu řečeno, že začala diskuse před programovou konferencí a že - cituji - "strana musí být schopná realisticky zhodnotit kontakt mezi realitou a naším dlouhodobým stranickým programem".

A dojde-li v rozhovoru na policejní zásah při CzechTeku, tvrdě ho Sobotka obhajuje.

Rozhovor názorně předvádí dvě základní chyby současné české vrcholové politiky: Za prvé ztrátu jakékoliv vize či konceptu budoucnosti, který by strana chtěla rok před volbami nabídnout svým voličům. Lepší příležitost než poskytlo Sobotkovi Právo, které čtou převážně voliči ČSSD, u nás neexistuje. Tato šance zůstala nevyužita.

Za druhé, obhajobou policejního zásahu proti technoparty zase Sobotka předvedl totální podcenění symbolického rozměru politiky: Policie v očích veřejnosti nesloužila občanům, ani majitelům pozemků, protože jejich majetek byl poškozen, ale jen demonstrativně předváděla sílu jako před rokem 1989 a na to je většina občanů velice citlivá. Zvlášť když se policie takhle chová zrovna v době, kdy jí uprchl podezřelý pan Krejčíř z vily obsazené speciální zásahovou jednotkou a kdy policejní úředníci zapříčinili v Ostravě propuštění zločinecké bandy Poláků. Neurčité postoje, vyhýbavé vykrucování a slova berličky vedou právě k tomu, že se od politiky odvrací čím dál tím více lidí a vítězí staré přesvědčení, že politika je svinstvo a je jedno, kdo je u moci.

Proto se snižuje i účast ve volbách. Sobotkův pragmatismus je pouze aritmetický, nestojí za ním žádný program, ani zřetelná myšlenka. Neví, že v každém podobné vystoupení musí předvést zřetelně alespoň dvě témata, jak je to v zahraničí běžné. Sociálně demokratická strana chce pouze reagovat na výsledky voleb a v nich je zatím pro Sobotku příliš neznámých. Vyčkávací postoje a neochota jasně artikulovat hlavní témata za situace, kdy bychom potřebovali mít výkonější ekonomiku, než mají staré Evropské země, abychom se jim zčali přiblížovat, berou lidem sílu se na buducnosti podílet a vůbec něčemu věřit.

Sobotka svým vystoupením nepoškodil jen sociální demokracii, ale i Českou republiku. Ztráta perspektivy vede vždy k umrtvení společenkých pohybů. Mlžení a přešlapování sociální demokracie spolu s nečitelností Mirka Topolánka z ODS pro většinu populace - jak ukazují výzkumy STEMU - deprivuje veřejný prostor a devalvuje politiku jako slušné řemeslo. Tím vzniká prostředí, v němž se nejlépe daří ekonomickým pytlákům a různým lobbystům.

Podcenění symbolického rozměru politiky předvádějí naši politici soustavně: připomeňme jen obsazování vedoucího úřadu vlády za Grosse i nyní za premiéra Paroubka. A přitom, jak často připomíná Jan Hartl ze Střediska empirických výzkumů, symbolické ztráty jsou hluboké nebo dokonce trvalé.

Bohužel oba zmíněné nešvary dlouhodobě negativně ovlivňují naši společnost a zahraniční investoři je musejí zakalkulovávat do svých strategických plánů, protože se díky nim stáváme zemí, v níž nelze rizika s dostatečnou pravděpodobností předvídat.

Spustit audio