Smysl poplatku

Faktem ale je, že i po zvýšení poplatků zůstaneme zemí, kde občan na existenci ekonomicky a politicky nezávislého vysílání přispívá pětkrát či sedmkrát méně, než je v Evropě normální. Spíše než o výši poplatku je tedy asi u nás třeba diskutovat o jeho smyslu. Vnímání světa, postoj k němu i rozhodování je ovlivněno informacemi, které máme k dispozici, respektive které nám zůstanou skryty. Výběr a věrohodnost informací rozhoduje o tom, zda si můžeme utvořit vlastní úsudek, anebo tento úsudek kdosi za účelem zisku vytváří za nás. Tak je tomu v soukromých médiích, která žijí z reklamy, a její sledovanosti je tudíž logicky podřízen program.

Svět ale není pouhým souhrnem násilností, tragédií, kuriozit a kýče, jak by se z vysílání mediálních podnikatelů mohlo zdát, a mezi podstatné otázky rozhodující o smyslu a kvalitě života nepatří volba barvy na vlasy, mobilního operátora či dámských tamponů. Vedle mediálního byznysu, založeného na manipulaci, tedy prostý pud sebezáchovy velí zachovat vysílací frekvence, které by realisticky a v souvislostech odrážely stav věcí. Zvýšením koncesionářských poplatků a stanovením pravidel pro jejich výběr prokázalo jednadevadesát poslanců právě zmíněný pud sebezáchovy, starost o kvalitu demokracie. Ta je totiž přímo úměrná informovanosti, a tedy soudnosti občanů, kterou soukromá média v byznysplánu nemají.