Smrt pro bulharské sestry v Libyi

19. prosinec 2006

Celý případ začal před téměř osmi lety, v lednu roku 1999, kdy libyjská policie zatkla pět bulharských zdravotních sester a palestinského lékaře, kteří si sem přišli přivydělat. Šestici obvinila z toho, že v nemocnici v Benghází záměrně nakazila kolem čtyř set dětí.

Tragickou skutečností bylo, že děti skutečně virus HIV měly a více než padesát z nich mezi tím zemřelo. Infekce v bengházijské nemocnici je ale asi jediným faktem, který se dá v celém případu považovat za pravdivý.

Sestry i lékař obvinění popřeli, ale nakonec se tři z nich přiznali. Doktor Hadžudž a jeho dvě kolegyně následně své přiznání stáhli, a prohlásili, že k němu byli donuceni mučením. To v zemi, jako je Libye, a také vzhledem k tomu, že na nákaze dětí neměli žádný zájem, vypadá jako více než pravděpodobný scénář. O osvobození sester se po celá léta zasazuje Bulharsko i Evropská unie, ale zatím bezvýsledně. Historie libyjských reakcí má ale zajímavý vývoj.

Jak ukázali četní mezinárodní experti, včetně francouzského objevitele viru HIV, infekce v bengházijské nemocnici existovala už před příchodem zahraničních zdravotníků a nákaza stovek dětí připadá na vrub katastrofálním hygienickým podmínkám, které v libyjských zdravotních zařízeních panují. Motivace libyjského režimu tedy byla jasná, odvést pozornost od vlastní neschopnosti a svalit vinu na cizince, což všude na světě, a zvlášť na Blízkém východě vždy fungovalo. Libye je jedna z nejtvrdších diktatur arabského světa a soudy, stejně jako média nebo samospráva jsou jen orgány centrální moci - získat rozsudek nad libovolným člověkem tedy není žádný problém.

To ale není celá pravda. Incident se odehrál v Benghází, tedy regionu, který nemá Muammar Kaddáfí tak docela pod kontrolou - nebo alespoň relativně vzhledem k ostatním částem země. Libyjský režim je mimořádně efektivní při potírání politické opozice. V oblasti Benghází je však společnost i nadále pod silným vlivem kmenových zvyklostí a v poslední době také islamistických tendencí. Právě islamismus je paradoxně hlavním nebezpečím pro blízkovýchodní diktatury, a právě v Benghází si tedy Kaddáfí nemohl dovolit přiznat vinu - a podle reakcí rodičů uveřejněných světovými médii a agenturami se mu úspěšně podařilo svést vinu na cizince. Právě proto se soud rozhodl potvrdit již před dvěma lety vynesený trest smrti zastřelením.

Nyní ale Kaddáfího režim čelí opačnému nebezpečí - podle kmenových pravidel je nutné vrahy zabít, případně je možné vykoupit pachatele vraždy sumou, kterou si určí rodina oběti. Tripolis žádá pro své lidi asi 13 miliard dolarů. Pokud tedy libyjský soud odsoudil šest zdravotníků k smrti, vmanipuloval se tím do nutnosti trvat na odškodnění. S tím však pochopitelně nesouhlasí Bulharsko. To se obává, že vyplacení této sumy - odhlédneme-li od její gigantické výše - by znamenalo přiznání viny. Tripolis se předloni už podobný manévr pokusil - odsoudil zdravotníky k smrti, a jakmile se ukázala šance na zaplacení peněz, odvolací soud nejvyšší trest vzápětí zrušil. Pak se ale ukázalo, že vstřícnost Bulharska nebude mít formu odškodnění obětem, a celá věc se vrátila na začátek, protože Kaddáfií se nemohl lidem v Benghází prezentovat jako ten, kdo pro ně vydobil spravedlnost.

Bulharsko a Libye budou muset nalézt nějaký způsob, jak se ze zablokované situace dostat. Už byl zřízen mezinárodní fond, z něhož je placeno ošetření dětí, které byly před osmi lety nakaženy. Dobrou zprávou pro šestici odsouzených je, že Kaddáfí se pravděpodobně neodváží je nechat popravit, protože mu hodně záleží na vztazích se západem - dobře si pamatuje dobu izolace režimu, kdy jeho agenti zničili letadlo, které pak spadlo na skontské Lockerbie a Libye se po létech na ošklivci musela vykoupit právě vyplacením odškodného rodinám obětí.

Bulharsko se za necelé dva týdny stane členem Evropské unie, a celá kauza dostane ještě závažnější rozměr, pro Brusel bude otázkou cti a také možnosti ukázat SPojeným státům, že jeho taktika jednání je účinnější než americký silový přístup. To ale neznamená, že Kaddáfí nebude Bulharky a Palestince držet za mřížemi třeba celá léta, dokud od Unie nebo Bulharska nebo za jejich svobodu nezíská co nejvyšší cenu.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.