Smír ve zdravotnictví nemožný
Zdravotnictví je jeden z nejcitlivějších resortů a v poslední době jsou ho plné sdělovací prostředky. Zasloužil se o to razantní ministr zdravotnictví, který už nějaký čas otevírá problémy tohoto resortu jeden z druhým. Odpověď na otázku, zda-li je také řeší, není jednoduchá a ani odborníci na ni neumějí odpovědět hned. I laický rozum ovšem napovídá, že za půl roku, což je zatím zhruba čas, který ministr má, se toho dá napravit velmi málo.
Proto i v našich pořadech jsme si často položili otázku, zda-li tak složitý a citlivý resort má být před volbami hlavním kolbištěm, na kterém politické strany nadcházejícího střetu zkouší své volební zbraně. A zatím to vypadalo, že to jsou doslova zbraně hromadného ničení. Střet o zdravotnictví se totiž zkoncentroval do tvrdého střetu mezi ministrem za ČSSD Davidem Rathem a politiky ODS.
Kdybychom měli brát vážně výroky obou táborů, pak bychom museli nabýt dojmu, že ve zdravotnictví se pohybují pouze zloději a nejrůznější tuneláři, bažící pouze po tučných ziscích a rozkradení majetku na jedné straně a na straně druhé sekyráři a potencionální diktátoři, toužící zdravotnictví znárodnit a přivést ho zpět před rok 1989.
Přitom každý, kdo není v politických půtkách zainteresovaný, podvědomě cítí, že ve zdravotnictví nejsou snadná řešení dostupná. Systém pracuje s veřejným rozpočtem, který je omezený, zatímco možnosti systému a lékařské vědy jsou takřka neomezené. A protože jde o lidské zdraví, najít mezi tím rovnováhu, to chce mnoho práce, mnoho diskusí a mnoho konsensu.
Ostatně, každý podnik, i ten nejvíce prosperující, kde by se znepřátelené frakce vedení, zaměstnanců i akcionářů neustále přely, vzájemně obviňovaly ze zlodějiny a věnovaly dvě třetiny své pracovní doby intrikování jeden proti druhému, musel by dříve nebo později zkrachovat. Jak má pod takovým náporem vydržet systém veřejný?
Proto ledaskdo cítí, že problém zdravotnictví je stěží možné řešit v rámci jedné politické strany, ale že je nutný širší konsensus. Proto může býti sympatické, když opoziční ODS ve svých inzerátech vyzývá ještě před volbami všechny demokratické strany k řešení současné krize ve zdravotnictví. Předkládá také svůj program tohoto řešení.
Stejně tak může být sympatické, když ministr zdravotnictví David Rath tuto výzvu vítá. Konečně, chtělo by se zvolat! Přestanou hádky a osočování a všechny politické strany budou pracovat na tom, aby české zdravotnictví bylo na světové úrovni a přitom nezatínalo hluboko sekeru dluhů. Tak by to mělo být a po tom také většina občanů volá, neb také podvědomě cítí, že v tuhém politickém boji na život a na smrt nelze vyřešit ani méně složité věci, než je zdravotnictví.
Jenže tím asi optimismus může skončit. Ministr David Rath si neodpustil poznámku, že v případě výzvy ODS jde jen o předvolební trik. "Někdo z jejich PR specialistů dostal skvělý nápad, že bude vypadat dobře před veřejností, když nás vyzvou k jednání," řekl doslova ministr. Má v tom jistě pravdu, veřejnost, jak bylo řečeno, by ráda viděla, aby se věci řešily alespoň v základu společně. Proč tedy přesto na výzvu ODS nereagovat pozitivně?
Jenže je opravdu míněna výzva ODS vážně? Je pravda, že kdyby byla, neobracela by se tato strana na ostatní hlučně inzerátem, ale pokusila by se takovou schůzku zorganizovat obratněji. A může být tato výzva akceptována, i kdyby byla míněna upřímně, když ministr už dávno pojal svoji činnost ve zdravotnictví jako boj volební a napadal politiky ODS z tunelování Všeobecné zdravotní pojišťovny a krajských nemocnic ještě dříve, než přišel s čímkoliv jiným?
Zkrátka, představa, že politikové budou společně řešit problémy občanů, aniž by si hřáli svou stranickou polévku, je jen pěkný sen. Přitom právě to by voliči ve volbách ocenili. Je to nějaké divné v té politice.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.