Smích může být i mocenské gesto. Lidé si teď stěžují, že už nemůžou být tak arogantní, říká historik
Smích má v lidském životě nezastupitelnou úlohu. Pomáhá nám totiž zvládat náročné situace – ovlivňuje nejstarší struktury mozku, kde jsou uložena centra odpovědná za vitální funkce, přibližuje psycholožka Lenka Čadová. „Smích v našem organismu snižuje stres, hladinu kortizolu. Ovlivňuje adaptaci na zátěžovou situaci a zlehčuje ji jako takovou. Když se zasměju, snáz tu situaci přijmu.“
Člověk smíchem proto často reaguje i na věci, které ho přesahují a nelze je jednoduše chápat. Snaha neztrácet humor vede i ke vtipkování o koronaviru. V kontextu současné pandemie je ale dnes v kurzu spíš než na virus samotný s vtipem upozorňovat hlavně na přešlapy politiků.
Čtěte také
Medievista Martin Šorm, který je jedním z editorů publikace Hranice smíchu, poukazuje na to, že smích není vždy jen znakem pohody a uvolněnosti. Jde o gesto, které může mít i negativní podtext:
„Dnes si často někdo stěžuje, že se nemůže smát tak svobodně jako dřív, ale často si tak stěžuje, že už nemůže být tak arogantní nebo ponižovat další lidi tím, že se jim vysmívá.“
I výsměch s účelem ponížit druhého a prokázat vlastní převahu je ve své podstatě stále jen formou jakési obrany, upozorňuje psycholožka Čadová: „Ten, kdo se vysmívá, si tak dopomáhá od stresu a strachu, který zažívá. Je to stále adaptační mechanismus, který jedincům pomáhá situaci zvládnout.“
Komu se ve středověku lidé nesmáli? Jak funguje v našem těle smích, do kterého se musíme nutit? Poslechněte si celou reportáž Zuzany Markové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka