Šly s dobou i proti ní. Československé Ústavy se proměňovaly v závislosti na běhu dějin

2. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Slavnostní provedení československé ústavy přijaté 29. února 1920 tehdejším Národním shromážděním

„Tož to ne!“ Tak prý zněla první slova prezidenta Masaryka po přečtení prozatímní ústavy Republiky Československé. A hned začal usilovat o nápravu. První, ještě prozatímní Ústava začala platit v rekordním čase. Pouhé dva týdny po vzniku nového státu. A o necelého půl roku později se dočkala výrazné novelizace.

Masarykovi se zkrátka nelíbilo, že měl mít podstatně méně pravomocí než jeho vzor, americký prezident. Do pozdější definitivní Ústavy tak prosadil mnohé ze svých představ.

Edvard Beneš

Z Masarykova popudu byl například abnormálně nízký věk pro prezidentského kandidáta. Pouhých 35 let. Zatímco pro senátorský post musel být člověk o celých deset let starší.

Toužil snad Masaryk po tom, abychom měli tak sympaticky mladého prezidenta? Jak se to vezme. V otázce svého nástupce měl totiž od počátku jasno.

Měl se jím stát Edvard Beneš a ten byl v roce 1920, kdy začala definitivní Ústava platit, ve srovnání se 70letým Masarykem ještě 35letý „mladíček“. I takové potřeby, představy a přání hlavních hybatelů našich dějin se odrazily v tak důležité listině, jakou byla Československá ústava.

Ústava jako cár papíru

Ústavní listiny šly ruku v ruce s proměnami režimů v naší republice, ať se dostala do jakéhokoliv dějinného úskalí. I v dobách, kdy nám bylo nejhůř, během války a protektorátu, ústavu nikdo oficiálně nezrušil. Jen zkrátka měla smůlu, protože také nikoho z nacistických „nadvládců“ nezajímala.

Ústava České Republiky

A pak přišel rok 1948 a s ním Ústava nová. Dá se předpokládat, že poplatná době, ale kupodivu tomu tak úplně nebylo. V čem byla let 50. lidumilnější a liberálnější než tvrdě komunistická Ústava let 60.? A jak k takovému paradoxu došlo?

Ústava zkrátka někdy odrážela myšlenky těch, kteří byli u moci. Jindy si ji naopak ti mocní překroutili k obrazu svému.

Zásadní zvrat přinesl rok 1989. Stále platila ta z roku 1960, i když dávno platit neměla, kdyby zůstal komunistický režim u moci. Už koncem 80. let se připravovala Ústava jiná, jenže revoluce byla rychlejší.

Ale co teď s tím? Chystejte novou, když nevíte, pro jaký stát. Československo, Česko-Slovensko nebo Českou a Slovenskou republiku? Jak to s republikou dopadlo, dnes už víme. Ale jak to v souvislosti s dalším dějinným zvratem dopadlo s Ústavou?

Dozvíte se v pořadu Historie Plus, který zachycuje proměny našich ústavních listin v závislosti na proměnách země, pro kterou byly vytvořeny.

autor: Naďa Reviláková
Spustit audio