Sluneční kámen místo kompasu

22. únor 2011
Model vikingské lodi

Vikingové byli podle legend schopni navigovat své lodě podle Slunce i tehdy, když nebylo vidět. Vědci objasnili, v čem toto technologické tajemství spočívalo.

Legendy mluvily o tzv. "slunečním kameni", který Vikingům řekl, kterým směrem právě Slunce leží. Podle tohoto směru a denní doby pak samozřejmě mohli určit, kterým směrem plují. Realita ale nemusela být tak magická, jak to na první pohled vypadá. Podle vědců mohli mít Vikingové k dispozici zvláštní krystaly, které pracují s tzv. polarizovaným světlem, tedy s elektromagnetickým vlněním, jehož všechny kmity leží v jedné rovině.

Vikingové na mořích dominovali v letech 900 - 1200 n. l. zejména kolem pobřeží Severní Evropy. Při svých plavbách často překonávali i tisíce kilometrů a to bez magnetického kompasu, který neznali. V řadě skandinávských příběhů a ság se však vyskytuje tzv. sluneční kámen ("sólarsteinn"), který i v husté mlze nebo při zatažené obloze pomohl námořníkům zjistit, kde se Slunce nachází.

Už v roce 1967 navrhl dánský archeolog Thorkild Ramskou hypotézu, že tímto kamenem mohl být tzv. průzračný islandský křišťál, což je forma kalcitu, která propouští pouze světlo polarizované určitým směrem, ostatní směry jsou odfiltrovány. Dalšími kandidáty na "sluneční kámen" byly cordierit a turmalín. Sluneční světlo se rozptylem v hustých vrstvách atmosféry přirozeně polarizuje do směru, který je vzhledem k soustředným kruhům se Sluncem v centru tečnou. Tuto polarizovanou složku slunečního světla proto bylo možné najít postupným otáčením kamene. Ve směru, kterým leželo Slunce, "sluneční kámen" svítil nejvíc, dokonce i ve chvíli, kdy Slunce bylo pod linií obzoru.

Velký krystal kalcitu

Gábor Horváth z Budapešti, Susanne Ĺkesson z Lundu a další vědci z Evropy se od roku 2005 pokoušeli tuto hypotézu ověřit. Nejdříve se ujistili, že směr, kterým leží Slunce, se pouhým okem určit nedá. Pak experimentem ověřili, že rozložení polarizovaného světla je v zásadě stejné, ať je jasno nebo zataženo. V současnosti jim zbývá otestovat funkci polarizačních krystalů při hledání Slunce za různých povětrnostních podmínek. Na to ovšem potřebují větší skupinu dobrovolníků, protože úspěšnost experimentu se bude vyhodnocovat statisticky. Vikingové navíc zřejmě používali více navigačních pomůcek a metod, ale "sluneční kámen" byl nejspíš velmi důležitý.

Spustit audio
autor: Pavel Vachtl