Slunce roztáčí nebo brzdí planetky

27. březen 2007

Astronomové to tušili osm let, ale první důkazy se našly až letos. Odborníci ze čtyř zemí včetně České republiky našli planetku, jejíž rotace se během pěti let neustále zvyšovala. Sice jen o jednu milisekundu ročně, ale za několik milionů let by to planetku mohlo pěkně "mrzet".

Sluneční soustava, to nejsou jen planety. V prostoru mezi nimi se pohybuje obrovské množství planetek. Podle nejnovějších odhadů jich je v blízkosti Země asi tisíc, v hlavním pásu mezi Marsem a Jupiterem asi milion a za Neptunem dokonce bilion.

Týmu astronomů ze čtyř zemí se podařilo poprvé v historii změřit vliv slunečního záření na otáčení planetek. Členy týmu byli i dr. Petr Pravec a Mgr. Peter Kušnirák z Astronomického ústavu AV v Ondřejově a dr. David Vokrouhlický z Astronomického ústavu UK v Praze. Prováděli měření planetek pomocí pětašedesáticentimetrového dalekohledu ondřejovské hvězdárny, a podíleli se i na výpočtech. Výsledky objevu byly publikovány v březnovém vydání prestižního vědeckého časopisu Science.

Rozhovor s dr. Pravcem o objevu najdete v pořadu Nebeský cestopis ve vydání 24. března 2007.

Jak se hýbou planetky?
Každý obyvatel Země pociťuje na vlastí kůži střídání dne a noci a opakující se roční období. To je dáno tím, že naše Země vykonává dva pohyby - otáčí se kolem své osy a zároveň obíhá kolem Slunce. Podobně jsou na tom nejen všechny planety, ale také planetky. Tyto černé slepence kamení a prachu brázdí prostor sluneční soustavy od Merkuru až po Neptun.

Dnes jsou spočítány dráhy skoro 140 tisíc planetek a u 2200 z nich je známa i doba otáčení planetky kolem osy. Kdybychom na planetkách nějakou dobu pobývali v roli kosmonautů, nestačili bychom se divit. Na některých z nich by Slunci trvalo třeba i celý měsíc než by se posunulo od východního obzoru k západnímu. Ještě větší šok bychom zažili na rychle rotujících planetkách. Umíte si představit den, který trvá čtyři minuty?

Co s nimi dělá Slunce?
Na oběžné dráze je vždy půl planetky ve stínu a druhá půlka je vystavena slunečním paprskům. Tmavé povrchy planetek pohlcují téměř všechno sluneční světlo a vrací ho zpět do vesmíru ve formě tepelného záření. Planetky mají často nepravidelný tvar připomínající bramboru nebo burský oříšek, a navíc jsou plné puklin, kráterů a zlomů. Směr vysílání tepelného záření přitom kopíruje nerovnosti terénu, a pokud převažují nerovnosti v jednom směru, je i tepelné záření vysíláno převážně tímto směrem. Unikající záření má potom podobný efekt jako plyn unikající z trysky rakety - vyvolává sílu, která planetku buď urychlí, nebo zpomalí. To podle toho, jakým směrem se otáčí. Je to jen nepatrná síla, ale její dlouhodobé působení po miliony let může planetku roztočit na několikanásobek původní doby.

Sluneční záření může zbržďovat nebo zrychlovat otáčení planetek.

Podlehne každá?
Vliv YORP efektu je různý a závisí na vzdálenosti planetky od Slunce, na sklonu její osy rotace a na jejím průměru. Malé planetky se mohou roztočit snadněji než velké. Předpokládá se, že u těles nad 60 km už je vliv efektu tak malý, že za dobu existence sluneční soustavy se s planetkou nic výrazného neděje. Největší planetka zpomalená YORP efektem je Matylda o průměru 58 km. Planetám nic takového nehrozí, protože jsou příliš velké. Nemusíme se tedy bát, že by se nám na Zemi vlivem slunečního záření začal den zkracovat nebo natahovat.

Malé planetky naopak jevu mohou podléhat velmi silně, a planetka může postupně začít měnit tvar a protahovat se směrem k rovníku, nebo se začne postupně drolit. Nic takového ale přímo pozorováno nebylo a je otázka, jestli se to vůbec kdy podaří. Zatím nebyla například změřena mez pevnosti v tahu planetek a neví se přesně jak rychlé otáčky ještě dokáží vydržet. Existují ale planetky s dobou rotace jen několika desítek sekund.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.