Slunce bez skvrn

27. červenec 2007

Chtěli jste se podívat o prázdninách na Slunce? Nedělejte to, nemá to cenu, nic na něm neuvidíte. Obyčejně na Slunci vidíme hned několik skvrn, ale teď je sluneční kotouč pustý a tím pádem nudný. Slunce dosáhlo minima své jedenáctileté aktivity.

Přestože je od nás naše nejbližší hvězda, Slunce, vzdálena 150 milionů kilometrů, má na pozemský život zcela zásadní vliv. Bez Slunce by na Zemi žádný život nevznikl a neudržel by se tu, kdyby naše hvězda nebyla nevyčerpatelným zdrojem energie již více než pět miliard let. Slunce však není tak úplně klidné a neměnné, jak by se při zběžném pohledu na ně mohlo zdát.

Skvrnité Slunce
Svítí na obloze tak silně, že bez slunečních brýlí se na ně nemůžeme vůbec podívat. Pokud si vezmeme dalekohled a promítneme si sluneční kotouč na papír, zjistíme, že na některých místech se nacházejí tmavé skvrny. Jak se Slunce otáčí, skvrny postupně mizí za pravý okraj a na levém se objevují nové. Právě sluneční skvrny jsou prvním hmatatelným důkazem, že se na Slunci něco děje. Pozorování velkými dalekohledy a v posledních letech především družicemi jasně ukazuje, že sluneční povrch doslova vře a překypuje výtrysky plazmatu, magnetickými výboji a erupcemi.

Co jsou to skvrny?
Skvrny na Slunci jsou obrovské tmavé oblasti s intenzivním magnetickým polem často několikanásobně převyšující svou velikostí průměr Země. Skvrny nejsou stále na stejném místě - vznikají a zanikají, jejich životnost se pohybuje v hodinách až měsících. Počet skvrn na Slunci se mění nejen ze dne na den, ale také v dlouhodobém měřítku. Vědci zjistili, že každých jedenáct let je Slunce doslova poseté skvrnami, zatímco mezi těmito obdobími bychom na něm skvrny hledali marně. A proč jsou tmavé? Je to kvůli kontrastu. Zdají se nám tmavé, protože mají o více než 1000 °C nižší teplotu než zbytek slunečního povrchu (ten má 6000 °C).

Slunce v maximu své aktivity

Historie pozorování
Dalekohled byl objeven až v roce 1610, takže před tím se daly pozorovat jen ty největší skvrny viditelné prostým okem. V čínských kronikách se objevují záznamy o pozorování skvrn pouhým okem od roku 28 př.n.l., první zmínky o tomto způsobu pozorování existují z roku 350 př.n.l. Tehdy ovšem neexistovaly tmavé sluneční brýle ani speciální filtry, přes které by bylo možné Slunce pozorovat. Jak to tedy starověcí astronomové dělali? Pozorovali Slunce při východu nebo západu, kdy je nízko nad obzorem a pohled do něj nebolí. Bohužel soustavné a opakované sledování slunečních východů a západů vedlo u mnoha astronomů k oslepnutí. Po vynálezu dalekohledu bylo možno sledovat vývoj skvrn detailně. V dnešní době se skvrny pozorují přístroji jak pozemními tak vesmírnými. Na Zemi existují desítky specializovaných observatoří, které prakticky nepřetržitě sledují sluneční povrch. Nejvýznamnějších výsledků dosahuje družice SOHO sledující z vesmíru Slunce 24 hodin denně. K dispozici jsou na http://sohowww.nascom.nasa.gov/ online všechny snímky a animace.

Můžou nás skvrny ovlivnit?
Bouřlivé procesy na Slunci, které s výskytem skvrn souvisí, na nás mají značný vliv. Vědci zjistili, že Slunce významně ovlivňuje podnebí naší planety. Dlouhodobě snížený počet skvrn znamená chladnější podnebí, naopak při vysokém počtu skvrn je Země více ohřívána. Uveďme si konkrétní příklady. Například v letech 1000 až 1300 panovalo na Zemi teplé období, které umožnilo severským mořeplavcům kolonizovat Grónsko a roku 986 objevit Ameriku. O čtyři sta let později už nebylo možné se přes zamrzlé moře ke Grónsku dostat a v letech 1422 a 1423 byla taková zima, že zamrzlo nejen celé Baltské moře, ale také anglická řeka Temže. Na Ameriku se za tu dobu zapomnělo a znovu ji objevil až roku 1492 Kolumbus. Není pochyb, že Slunce mělo a má vliv na vývoj podnebí na Zemi a také na civilizaci.

Slunce v minimu své aktivity

Sluneční minimum
Do současného slunečního minima se naší mateřské hvězdě moc nechtělo. Ještě letos v zimě jsme na slunečním kotouči mohli pozorovat velkou skvrnu viditelnou pouhým okem. Přesný okamžik minima sluneční aktivity se nedá dopředu přesně předpovědět, není to jev, který by nastal v určitý konkrétní den. Sluneční minima a maxima jsou oprávněně nazývány spíše obdobími, protože trvají měsíce. Proto ani teď nedokáží astronomové říci, jestli sluneční minimum už bylo nebo teprve bude. Nacházíme se zkrátka v jeho období. Podle předpovědí by se Slunce mělo začít vzpamatovávat a aktivovat někdy v březnu 2008 a nejvyšší sluneční činnost by se měla projevit na konci roku 2011 nebo do půlky roku 2012.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio