Slumy kam se podíváš
Podle OSN žije v současnosti ve slumech téměř jedna miliarda lidí. Do roku 2030 se má jejich počet až zdvojnásobit.
S těmito údaji pracuje agentura UN-HABITAT, specializovaná odnož OSN, která se zabývá světovým územním rozvojem a osídlením. Slum přitom definuje jako městskou oblast, ve které se vyskytují a prolínají tyto problémy: nedostatečný přístup k vodě, nedostatečný přístup k hygienickým a jiným infrastrukturám, nedostatečná kvalita výstavby, přelidnění a nejistý rezidenční status.
Globální výzva
Zmíněné charakteristiky dávají dohromady obraz extrémně chudých, mnohdy nelegálně založených čtvrtí, které v čím dál tím větší míře obkličují velká města zejména států třetího světa. Každodenní realitou jsou slumy v Africe, Asii i Latinské Americe. Mezi ty největší patří bombajský slum Dharavi či Kibera v Nairobi. Utopeny v chudinských čtvrtích jsou ale i brazilská města Rio de Janeiro nebo Sao Paulo, kde se slumům říká favely. A podobně je na tom i Mexico City, Caracas, Bogota a další města po celém světě.

Za vznikem slumů stojí stále se zrychlující tempo urbanizace. To je patrné všude, obzvlášť velké problémy ale působí právě v rozvojových zemích, kde ekonomický a sociální rozvoj měst nestíhá držet krok s přílivem přistěhovalců. Lidé se stěhováním do měst snaží uniknout tvrdým podmínkám, které panují na venkově. Jejich nekontrolovaný exodus ale paradoxně působí přesně opačně a život v nedůstojných podmínkách na okrajích velkých aglomerací zpravidla znamená propad do ještě větší chudoby.
Řešení?
Na spolehlivý recept jak s chudými, kriminalitou pulzujícími a pro mnohé zejména nevzhlednými částmi velkých měst skoncovat, zatím nikdo nenašel. V některých státech se dříve snažiiy slumy jednoduše srovnat se zemí. Taková praxe ale žádné opravdové řešení nenabízí, v současnosti se spíše prosazuje trend nabízet obyvatelům slumů trvale udržitelnou pomoc, která by pomohla zlepšit jejich ekonomické problémy. Takový postup ale znamená běh na hodně dlouhou trať.

Slumy v Jižní Africe
Svými slumy je neblaze proslulá také Jihoafrická republika. Proti chudobě, kterou tyto čtvrti ztělesňují, se ve své době coby prezident JAR snažil bojovat i Nelson Mandela. V zápase s novodobými větrnými mlýny ale podle mnoha kritiků neuspěl, slumy jsou stále tvrdou realitou jihoafrických měst. O tom, jak se v nich žije, i o tom, jak dnešní mladá generace Jihoafričanů vnímá osobnost Nelsona Mandely, mluvila Tereza Sadílková v Sedmém světadílu s autory snímku Drahý Mandelo Christopherem Nizzou a Darou Kell. Jejich rozhovor si můžete poslechnout zde:
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.