Slumy kam se podíváš

14. duben 2012
Sedmý světadíl

Podle OSN žije v současnosti ve slumech téměř jedna miliarda lidí. Do roku 2030 se má jejich počet až zdvojnásobit.

S těmito údaji pracuje agentura UN-HABITAT, specializovaná odnož OSN, která se zabývá světovým územním rozvojem a osídlením. Slum přitom definuje jako městskou oblast, ve které se vyskytují a prolínají tyto problémy: nedostatečný přístup k vodě, nedostatečný přístup k hygienickým a jiným infrastrukturám, nedostatečná kvalita výstavby, přelidnění a nejistý rezidenční status.

Globální výzva

Zmíněné charakteristiky dávají dohromady obraz extrémně chudých, mnohdy nelegálně založených čtvrtí, které v čím dál tím větší míře obkličují velká města zejména států třetího světa. Každodenní realitou jsou slumy v Africe, Asii i Latinské Americe. Mezi ty největší patří bombajský slum Dharavi či Kibera v Nairobi. Utopeny v chudinských čtvrtích jsou ale i brazilská města Rio de Janeiro nebo Sao Paulo, kde se slumům říká favely. A podobně je na tom i Mexico City, Caracas, Bogota a další města po celém světě.

V Brazílii se slumům říká favely

Za vznikem slumů stojí stále se zrychlující tempo urbanizace. To je patrné všude, obzvlášť velké problémy ale působí právě v rozvojových zemích, kde ekonomický a sociální rozvoj měst nestíhá držet krok s přílivem přistěhovalců. Lidé se stěhováním do měst snaží uniknout tvrdým podmínkám, které panují na venkově. Jejich nekontrolovaný exodus ale paradoxně působí přesně opačně a život v nedůstojných podmínkách na okrajích velkých aglomerací zpravidla znamená propad do ještě větší chudoby.

Řešení?

Na spolehlivý recept jak s chudými, kriminalitou pulzujícími a pro mnohé zejména nevzhlednými částmi velkých měst skoncovat, zatím nikdo nenašel. V některých státech se dříve snažiiy slumy jednoduše srovnat se zemí. Taková praxe ale žádné opravdové řešení nenabízí, v současnosti se spíše prosazuje trend nabízet obyvatelům slumů trvale udržitelnou pomoc, která by pomohla zlepšit jejich ekonomické problémy. Takový postup ale znamená běh na hodně dlouhou trať.

Mezi největší slumy patří i ty, které odbklopují Nairobi, hlavní město Keni

Slumy v Jižní Africe

Svými slumy je neblaze proslulá také Jihoafrická republika. Proti chudobě, kterou tyto čtvrti ztělesňují, se ve své době coby prezident JAR snažil bojovat i Nelson Mandela. V zápase s novodobými větrnými mlýny ale podle mnoha kritiků neuspěl, slumy jsou stále tvrdou realitou jihoafrických měst. O tom, jak se v nich žije, i o tom, jak dnešní mladá generace Jihoafričanů vnímá osobnost Nelsona Mandely, mluvila Tereza Sadílková v Sedmém světadílu s autory snímku Drahý Mandelo Christopherem Nizzou a Darou Kell. Jejich rozhovor si můžete poslechnout zde:

  • Život v jihoafrických slumech (Ch. Nizza,
    D. Kell)
    " style="">
    Život v jihoafrických slumech (Ch. Nizza,
    D. Kell)
    " style="">
    Život v jihoafrických slumech (Ch. Nizza,
    D. Kell)
0:00
/
0:00
autor: Lucie Christovová

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.