Slovensko je pyšné na euro, Česko závidí

Na Nový rok, kdy euro na Slovensku definitivě vystřídalo slovenskou korunu, tím byli nadšeni dva Slováci ze tří. A více než polovina Čechů, je podle výzkumu agentury STEM naprosto chápala: zavedení eura na Slovensku považovalo 54 procent dotázaných za správné rozhodnutí. Jak by také ne: v zemi jako je Česko, která je závislá na exportu a většinu svého zboží vyváží do eurozóny, je kolísavý kurs domácí měny překážkou i v klidných časech, natož pak v dobách krizových. Proti změnám kurzu se zdejší exportéři musejí zajišťovat a stojí je to horentní peníze.

Kromě toho utratí kolem 17 miliard korun ročně jen za bankovní poplatky při převodu utržených eur na koruny. Shodou okolností je to zhruba tolik, -jak to odhadl ekonom Tomáš Sedláček v jednom z našich pořadů, kolik chce teď vláda vydat na oživení českého hospodářství. S eury v kapse ale ušetří napříště i slovenští turisté: v eurozóně je výběr hotovosti bude stát - v přepočtu- v průměru 34 korun. Když si budou chtít vybrat neeurovou měnu, například české koruny, přijde je to ale až pětkrát dráž.

Optimismus je ale na Slovensku oprávněný i z řady dalších důvodů: Zahraničním investorům dochází, že zboží, které poputuje do eurozóny, je toho času lepší kalkulovat po nákladové stránce rovněž v eurech. Proto se například Volkswagen rozhodl vyrábět svá malá auta Up nakonec v Bratislavě a ne ve Vrchlabí. A reakce české vlády? Místo aby premiér Topolánek konečně oznámil, kdy zavede euro i Česká republika, byl po naléhání výrobců ochoten jen říct, že datum oznámí 1. listopadu. Pokud ovšem ještě bude premiérem...

Samozřejmě, Slovensko to nebude mít za současných okolností jednoduché: Stát, který produkuje v přepočtu na obyvatele nejvíc aut na hlavu na světě, - konkrétně 105-106 automobilů na tisíc obyvatel, a kde se kromě řady subdodavatelů angažuje nejen Volkswagen, ale i Peugeot a Kia Motors, musí výběžky globální krize automobilového průmyslu zcela jistě pocítit. Na druhé straně v zemi, kde například malé pivo stojí od prvního ledna 41 eurocentů, je určitě možné vyrábět výhodně i za eura. Proti neoprávněnému zdražování v podobě zaokrouhlování cen nahoru totiž zakročila vláda už předem: kdo se ho dopustí, toho je možné stíhat dokonce trestně.

Snad jediný moment nejistoty je, zda se podaří dlouhodobě udržet na uzdě inflaci, která se v roce 2008 pohybovala těsně nad dvěma procenty. Jak ale tvrdí guvernér Slovenské národní banky Ivan Šramko, je slovenské hospodářství s eurozónou už natolik srostlé, že je možnost samostatných inflačních skoků takřka vyloučená. Také globální krize bude teď působit proti inflačním tlakům. Stabilní měnu přinesla Slovákům ostatně fixace kurzu koruny na euro už koncem loňského roku, kdy se například česká koruna začala propadat.

Mimo eurozónu bude navíc za současné krize zřejmě stále obtížnější cokoliv vyvézt. Země jako je Čína, Indie nebo Rusko, donedávna považované za motor s větové ekonomiky, jsou evidentně ochotny sáhnout opět k ochranářským opatřením a izolovat se od zahraničních dovozů například pomocí zvýšených cel. Snažší přístup do eurozony bude tedy hrát stále větší roli. Slovensko na tom bude líp.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .