Sloni se nebojí myší, ale mravenců

3. září 2010

Skutečným postrachem afrických slonů nejsou myši, jak se občas traduje, ale mravenci.

Stromy a křoviny se neustále pokoušejí převzít nadvládu nad krajinou. Brání jim v tom množství srážek, složení půdy a samozřejmě býložravci. V subsaharské Africe jsou to sloni, kteří s oblibou ožírají akáciové stromy. Zdálo by se, že pokud do lesa vtrhne dostatečně velké stádo slonů, bude s akáciemi ámen a řídce zalesněná savana se změní v travnatou pláň. V praxi se to však vždycky nestává: zatímco jiné stromy trpí, akácie Acacia drepanolobium jsou imunní.


Tento druh akácií má až 5 cm dlouhé trny. Některé z nich se u své báze vydouvají do šířky a vytvářejí dutinu velkou jako pingpongový míček, kterou pak akácie nabídnou mravencům Crematogaster. Kromě útulného domova mravenci získávají i sladkou šťávu z akáciových listů, takže mají všechny důvody k tomu, aby strom pokládali za své teritorium. A mravenci berou obranu teritoria vážně. Sloni o tom zřejmě dobře vědí a srážce s obránci akácií se vyhýbají obloukem.

Tak to alespoň dokazují experimenty ekologů z Wyomingské a Floridské univerzity, kteří osiřelým slůňatům nabídli větve akácií s dutými trny a bez nich. Po větvích bez mravenčích úkrytů se jen zaprášilo, zatímco ty, které by mohly obsahovat štípavý hmyz, sloni nechali ležet bez povšimnutí. Celoroční sledování akácií, které vědci osadili mravenci, dokazuje, že princip platí i v divočině. Akácie, které nesly jen několik mravenčích hnízd, měly větve okousané od slonů. Akácie s největším počtem hnízd však zůstaly netknuté. Obavy z bolestivého poštípání jsou tedy zřejmě faktorem, který slony drží na uzdě a v savaně udržuje rovnováhu mezi lesy a trávou.

Zdroj: Current Biology

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.