Skrytá tropická hrozba jménem leishmanióza

„Leishmanióza je subtropická a tropická nemoc, ale v současné době se začíná šířit i na sever,“ uvedla vědkyně.

Na tuto chorobu v současné době neexistuje žádná lidská vakcína, ani lék bez těžkých vedlejších účinků.

„Lidé vyvíjejí vakcíny na základě toho, co o chorobě vědí. Ale protože tyto vakcíny nefungují, nebo ne tak, jak bychom chtěli, tak to znamená, že ne všechny mechanismy choroby známe. Od toho je náš výzkum, který hledá nové cesty, jak se lépe nemoci bránit.“

Lipoldová věnuje své vědecké úsilí nalezení mechanismu, kterým se leishmanie dostává do organismu.

„My víme, že těch genů, který celý proces kontrolují, je hodně, a zjišťujeme, která změna ve skupině genů určuje, že jedna myš bude na parazita reagovat dobře, a která špatně.“

Leishmanióza je nemoc chudých lidí. „Když jsou válečné konflikty a lidé jsou podvyživení, tak choroba může mít hrozivé projevy."

„Teď je například obrovský nárůst leishmaniózy v Sýrii, v Iráku a v chudých oblastech Indie. Pokud lidé nejsou ve svých domech a spí někde na ulicích, tak se nemoci, která se přenáší hmyzem, daří lépe,“ vysvětlila bioložka.

Pravděpodobnost vzniku choroby ovlivňuje nejen celkový zdravotní stav člověka, ale i stresy. Významnými faktory jsou i genotyp, pohlaví a samozřejmě věk.

„V dětství jste vnímavější a ve stáří také. Třeba jsou případy, že v sobě člověk má toho parazita, a on se pak probudí za pár let nebo až když jste staří.“

Parazit způsobující leishmaniózu je poměrně rozšířený. „Když se dělaly výzkumy ve Středomoří u dárců krve, tak se zjistilo, že v některých oblastech až 20 % lidí je nakažených.“

„Oni tu chorobu sice nedostanou, ale mají ji v sobě. Jen malá část lidí, která se nakazí, skutečně onemocní,“ shrnula Marie Lipoldová.