Skončila v Portugalsku krize?
Portugalsko zítra ukončí svůj záchranný program. Stane se tak po Irsku druhou zemí, která se po hluboké krizi opět staví na vlastní nohy. Je ale ekonomické zlepšení vidět i v životě Portugalců, nebo ho můžeme zatím vyčíst pouze ze statistických čísel? Znamenají pokroky Irska, Portugalska či Španělska, že krize je v Evropě definitivně u konce?
Stejně jako ta irská se i portugalská vláda rozhodla nevyužít možnosti dalších mimořádných půjček. Ovšem mnozí Portugalci nemají pocit, že by se situace výrazně lepšila.
Značný je např. problém nezaměstnanosti. „Je to špatné, je to hodně špatné, není žádná práce. Mladí nemají práci,“ komentuje situaci důchodkyně pozorující prvomájovou demonstraci ke svátku práce.
Mnoho Portugalců nemá opravdu v tento den co oslavovat. Za poslední tři roky se nezaměstnanost v zemi ztrojnásobila a je teď na 15 procentech.
Obdobně se vyjadřuje asi čtyřicetiletá Lucília: „Nezaměstnanost je obrovská! Lidé žijí v mizerných podmínkách. Také zdravotnictví se zhoršilo. Kvalita nemocnic je hrozná. Musíme proto pokračovat v našem boji!“
Do problému Portugalsko dostala podle ní Evropská unie. Vláda pak jen dělá to, co jí trojka, tedy Mezinárodní měnový fond, Evropská komise a Evropská centrální banka, přikáže.
„Mnoho malých podniků zkrachovalo. Neměly práci nebo peníze na materiál a musely proto zavřít. A to nastartovalo nezaměstnanost. Hodně Portugalců muselo odejít a pracují v cizině. Hlavně mnoho mladých,“ pokračuje Lucília.
Její slova potvrzují statistiky, podle nich každé čtyři minuty opustí zemi jeden Portugalec. Míří většinou do Francie, Lucemburku či Švýcarska nebo do dřívějších portugalských kolonií, nejčastěji do Angoly.
„Nezaměstnanost je tady vysoká, až 16 procent, nejhůře jsou na tom mladí. Ale myslím, že se to zlepší,“ vyjadřuje se optimisticky dvaadvacetiletý Fernando, který práci našel práci jako číšník v jednom z místních barů.
Na úřadě práce už ale tak optimističtí nejsou. „Snažíme se najít práci všem v různých segmentech pracovního trhu. Problém je ale ekonomický růst. Bez něj nám nevznikají nová místa, kam bychom mohli nezaměstnané umístit,“ vysvětluje Patrícia Borgesová, která má na úřadu na starosti zaměstnanost mladých.
Ten má nejen pomáhat najít mladým lidem práci, ale také jim nabídnout další vzdělání nebo stáže. Klíčová otázka ale podle Borgesové je, na co mají mladé Portugalce překvalifikovat. Nikdo neví, kterým odvětvím se bude po krizi nejvíce dařit.
„Nejdříve jsme teď začali obvolávat mladé, kteří jsou u nás zaregistrovaní, abychom zjistili, co jsou zač a jaké mají vzdělání, abychom jim mohli nabídnout rovnou práci, kterou by mohli dělat. Prozatím jsme obvolali za dva měsíce asi 60 tisíc lidí,“ popisuje Borgesová.
Lidí mezi patnácti a třiceti, kteří jsou v Portugalsku nezaměstnaní, je 270 tisíc, což je v této věkové skupině něco málo přes 14 procent.
„Lidé dostanou podporu v nezaměstnanosti pouze jeden rok a potom se musí spoléhat hlavně na rodinu nebo přátele. Mladí bydlí stále u rodičů nebo si najdou bydlení spolu s kamarády. Mnoho lidí je ale na rodině úplně závislých,“ říká Pedro, který sám práci má ale dopady krize cítí na snížení životní úrovně.
Ačkoliv se v mediích lze dočíst, že se vše začíná obracet k lepšímu, Pedro nesouhlasí a dodává, že lidé nic takového nepociťují. Zmiňuje, že platy jsou stále stejné, ale zvýšily se daně.
Například daň z přidané hodnoty se od začátku krize rapidně zvýšila z původních 15 procent na současných 23. Daň z příjmu, ta se téměř zdvojnásobila.
Pedro si ale nemyslí, že za problémy v zemi může Evropská unie nebo euro. Je podle něj určitě nevýhoda, že země nemá vlastní měnovou politiku, ale za současné ekonomické problémy viní portugalské politiky.
„Hlavním problémem Portugalska je korupce, o tom není pochyb. Portugalsko má například nejvíce dálnic na čtvereční kilometr v Evropě a většinu z nich přitom ani nepotřebujeme. Jen dáváme práci stavebním firmám. Jde o výnosný vztah mezi vládou a byznysem,“ konstatuje Pedro.
A žádná změna se v tomto směru podle Pedra nechystá. I přes krizi se v Portugalsku nezformovala žádná nová strana. U moci se tak už 40 let mění stejní politici dvou hlavních politických stran - Sociálně demokratické strany a Socialistické strany. Dobrým znamením ale je, že hovory o krizi a trojce už v barech opět vystřídal fotbal.
Lisabon totiž žije spíše finálovým utkáním Ligy mistrů. Řeči politiků o úspěšném ukončení záchranného programu už Portugalce nechávají dávno chladnými, a to nejméně do té doby, než se tato slova projeví i v jejich životech a peněženkách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
