Sinoložka Lomová: Mysleli jsme si, že komunismus je passé. Odpovědí na problémy světa ale nemá být čínský politický model

Některé západní země se zejména kvůli porušování lidských práv v Číně rozhodly olympiádu bojkotovat. Do Pekingu tak jedou sportovci bez politiků.

Svou účast už potvrdil ruský prezident Vladimir Putin, dorazit mají politici z Polska, Srbska či Řecka. „Mám pocit, že je tam i Norsko, jestli jsem to správně zachytila,“ komentuje Lomová.

Žili jsme v představě, že komunismus není životaschopný. To už historie jednoznačně vyvrátila.
Olga Lomová

„Každopádně jsou to země, které mají v různé míře zájem na ekonomickém prospěchu, který by mohli získat těsnější spoluprací s Čínskou lidovou republikou. Jestli jsou tam i politické zájmy, to teď těžko soudit. U Putina samozřejmě ano, protože rusko-čínské spojenectví je v úplně jiné rovině,“ dodává sinoložka.

Čtěte také

V Pekingu žádné olympijské hry být neměly. Ani nikdy v budoucnu, míní sportovní novinář Jaromír Bosák

Připomíná spolupráci Ruska a Číny v energetice, vojenských technologiích, vesmírném výzkumu.

„Čím dál tím víc spolupracují i v různých geopolitických záležitostech. Spolu se svými kolegy ze Sinopsis jsme to předvídali už dávno, jiní komentátoři říkali, že to je nesmysl, protože Rusko a Čína mají mezi sebou nepřekonatelné problémy. Teď ale mají evidentní velmi pragmatické spojenectví založené na nepřátelství k Západu. Usilují o společný cíl – zdiskreditovat a oslabit pozice demokratického západního světa, jeho politických systémů,“ domnívá se Lomová.

„Daří se jim znejistit nebo rozkolísat přesvědčení lidí na Západě v to, že náš politický systém má perspektivu a budoucnost,“ dodává sinoložka s tím, že jde ale jen kamínek v mozaice.

Komunismus není passé

Lomová zároveň podotýká, že Západ by si měl konečně uvědomit, že čínský politický systém prostě je životaschopný. „Za strašnou cenu – za cenu něčeho, co nechceme, co je pro nás jako pro lidi, kteří si cení svobody, úcty ke každému jednotlivému člověku, respektu a práv, který každý jednotlivý člověk má zaručené politickým systémem.“

To neznamená, že odpovědí na problémy globálního světa je politický systém v Číně.
Olga Lomová

Zejména v postkomunistických zemích jsme podle Lomové žili v představě, že komunismus životaschopný není.

„I ve Spojených státech, zejména v politologických kruzích, byla silná představa, že komunismus je passé. Že se Čína sama promění, protože komunismus není životaschopný, což už ale historie jednoznačně vyvrátila. Je třeba si uvědomovat, že to neznamená, že odpovědí na problémy globálního světa je politický systém v Číně, jak se tedy Čínská lidová republika snaží prosazovat i mezinárodně,“ varuje.

Čtěte také

Libor Dvořák: Co říká Čína Rusku v krizi kolem Ukrajiny

„Je to politický systém, který musíme brát vážně a musíme být ve střehu. Nemůžeme ale Čínu nechat, aby přebírala iniciativu v mezinárodních organizacích takovým způsobem, jakým to už přebírá,“ naznačuje sinoložka.

My jsme podle Lomové Číňanům zcela otevřeli dveře svých institucí, firem, nahlíželi na naše řešení nejrůznějších problémů, a to i právních.

„To teď využívají jejich úřady proti nám. Zatímco já bych chtěla vědět, kolik významných českých diplomatů má představu, jak funguje politický systém v Čínské lidové republice. A teď myslím ta střeva institucí, to co se oni dozvěděli o nás,“ uvažuje.

Lomovou by dál zajímalo, „jak bereme vážně například úplně otevřená vyjádření generálního tajemníka Komunistické strany Číny, která mohou připadat lidem jako ideologická tlachání, ale mají naprosto směrodatnou úlohu. Jasně vyjadřují, jaká je v tuto chvíli politika, jaké je směřování, jaké jsou strategie. Máme to na talíři v čínském tisku, na čínských oficiálních webových stránkách, ale když se dělají politická rozhodnutí, tak mám obavu, že se tyto informace nedostatečně berou v potaz.“

Proč nehájíme naše hodnoty?

Od okamžiku, kdy Evropská komise označila Číňany za systémové rivaly, tak Lomová cítí konečně posun i na straně Západu. „Ale tady nejde o to, jak ,vést válku s Čínou‘. Tady jde o to pochopit, s čím máme co dočinění.“

Ve vztahu s Čínou bychom se podle ní měli chovat sebevědomě a hájit naše hodnoty.

Čtěte také

Senátor Fischer: Čína zpolitizovala olympijské hry už v roce 2008. Měli bychom se z toho poučit

„My naše hodnoty ale vůbec nehájíme. Dnes už Si Ťin-pching mluví o tom, že západní demokracie není tak dobrá jako čínská demokracie. A že až teprve Čína ukáže světu, co je to demokracie. Neslyšela jsem žádného významného politického představitele, který by se hlasitě a konkrétně postavil na obranu, a který by čínským partnerům řekl: ,Nezlobte se, ale to, co tady provozujete, to je vedoucí úloha strany a demokratický centralismus. To nemá s demokracií nic společného.‘“

Všichni obchodní partneři a politici se podle sinoložky upínají na ekonomické zisky a až příliš rychle přistupují na jejich podmínky. „Přitom si neuvědomujeme, o co tady jde. Protože čínské straně nejde o ekonomický rozvoj, primárně jim jde o udržení politického systému,“ uzavírá sinoložka a spoluzakladatelka projektu Sinopsis Olga Lomová.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu. Dozvíte se mj. to, co se děje s Ujgury, kteří žijí v Číně.