Šimkovičová je moderátorka soukromé televize s pocitem, že rozumí kultuře. Ale destruuje ji, kritizuje Pauhofová

Co říkáte na argumenty, že podpora protestů není zase tak velká, že se jedná jen o pár herců ze Slovenského národního divadla. Jakou podporu v rámci slovenských divadel máte?

Já nevím, jestli se k takovým věcem vůbec má smysl vyjadřovat. Pro ty, kteří situaci trochu sledují je jasné, že toto není vůbec aktivita nějaké úzké skupinky lidí.

Naopak už od minulého týdne se připojují další instituce, přidávají se lidé i z nezávislé kultury, přidávají se opravdu napříč celým uměleckým spektrem. Přidávají se na podporu obrany otevřené kultury a svobody v ní.

Čtěte také

Postup byl chybný a opačný, ale dělá se z toho kovbojka, říká Banáš o krocích slovenské ministryně

Já si myslím, že ta podpora narůstá a každým dalším krokem, který vychází od dvou lidí (ministryně Šimkovičová a tajemník ministerstva Lukáš Machala, pozn. red.) kteří si momentálně kulturu zabrali jako své rukojmí, se ta podpora zvětšuje.

Máte v divadle nějaké indicie o tom, co chystá ministryně Šimkovičová? Kdo by mohl odvolaného ředitele Mateje Drličku v čele národního divadla nahradit?

Ne. A to mluví samo za sebe. Jak se dá odvolat generálního ředitele a nemít za něho nějakou náhradu? Už je to poměrně dlouho. Naše divadlo je bez statutára, stále čekáme.

Jediné indicie, co máme, je, že lidé osloveni byli. Jen si myslím, že každý v sobě našel trochu příčetnosti a nebyl ochotný do takové spolupráce s ministerstvem kultury, které zosobňují tito dva (Šimkovičová a Machala, pozn. red.), jít a postavit se před nás v divadle.

Zkoušeli jste najít smírčí tón s ministerstvem kultury? Přece jenom čekat, kdo přijde – nemusí to být nutně někdo horší než pan Drlička…

Samozřejmě, pokusili jsme se. My jsme hned na začátku poslali velmi smířlivý dopis paní ministryni s prosbou o diskuzi, o to, aby přišla k nám do Slovenského národního divadla.

Aby se s námi setkala, abychom si mohli vyjasnit její kroky. Abychom mohli říct, že pokud má pocit, že Slovenské národní divadlo – potom se ukázalo, že se to týká i Slovenské národní galerie – potřebuje krizového manažera, že u nás je nějaký chaos, nějaký problém, abychom jí ukázali zevnitř, že nic takového se u nás neděje.

Čtěte také

iROZHLAS

Herci i veřejnosti protestovali v Bratislavě proti Šimkovičové. Volali po jejím konci v čele kultury

Jak Slovenská národní galerie, tak Slovenské národní divadlo jsou na tom opravdu výborně, mají za sebou fantastický rok, ta čísla to dokazují. Oni nakonec řekli, že na ta čísla se není nutné dívat jako na zlatá telata, že se k tomu nemáme upínat, že jsou i jiné věci. Jen ty jiné věci nekonkretizují, mluví o tom, že divadlo stagnuje, což taky vůbec není pravda.

Neříká se pravda. To je problém, abych se vrátila k vaší otázce. Ano, pozvání ministryně dostala a samozřejmě odmítla. Nejen že ho odmítla, ale pokračuje v hrubých krocích, které destruují kulturu a oklešťují ji. V tom případě prostě z naší strany už není vůle k diskuzi a výsledkem je to jediné.

Co je zkušenost kultury

Ti lidé, o kterých jste říkala, že by se o nich uvažovalo jako o náhradě pana Drličky – byli by z nich dobří ředitelé Slovenského národního divadla? Jsou to lidé s kulturní zkušeností?

S kulturní zkušeností? Co je kulturní zkušenost, to si povězme.

Naše paní ministryně je moderátorka ze soukromé televize s pocitem, že tomuto rezortu rozumí. Ne každý, kdo v tomto rezortu na nějakém postu pracuje nebo k němu přičichl, má kvality být dobrý manažer, dobře vést takovou instituci a zároveň v sobě respektovat kulturu a umění.

Takový pocit jsem z těch lidí neměla. Ale naštěstí byli dostatečně příčetní na to, aby tento krok neudělali.

Čtěte také

iROZHLAS

Šéfka Slovenské národní galerie končí. Šimkovičová ji odvolala den po řediteli národního divadla

Co budete dělat dál? Jaké zvažujete další kroky?

Je velmi důležité nepolevovat, nenechat se ukolébat. Protože realita je taková, že oni (Šimkovičová a Machala, pozn. red.) jdou tvrdě po tom, aby kultura byla, jak se vyjádřili, slovenská a žádná jiná, aby nic nevybočovalo z normy. To je v prudkém rozporu s tím, co kultura je a co by mohla být.

A myslím si, že asi proto nesouhlasím, se spisovatelem Jozefem Banášem, který pro Plus řekl, že to je o sedmi osmi hercích národního divadla. Protože je to o všech lidech, kteří v kultuře pracují. Kultura je rozmanitá, otevřená a nedá se na ni takovým způsobem tlačit a vtlačovat ji do norem.

My se stále setkáváme, bavíme se s odborovými organizacemi, zvažují se i další právní kroky. Budeme dál neustále tlačit svojí přítomností. Budeme o tom mluvit, protože potřebujeme širokou podporu.

Připouštíte i možnost, že byste kvůli těmto krokům opustila činohru Slovenského národního divadla?

Na to je momentálně ještě brzo. To divadlo je náš domov. Já, z mladší generace, jsem tam dvacet let. Nemluvím za své kolegy, významné osobnosti, které tam prožily celý život.

Není to tak, že řekneme „na shledanou, tak si to tu nechte“. Nám na té instituci opravdu záleží a chceme ji bránit. Samozřejmě pokud by situace zašla tak daleko, že už v ní není možné tvořit kvalitně a svobodně, potom nad něčím takovým můžeme uvažovat.

Já si myslím, že tím tempem, jakým to dělají oni, spíš dříve dostaneme výpověď, než nad tím sami stihneme uvažovat.