Romancov: O zárukách pro Ukrajinu bez členství v NATO mluví Witkoff. Jenže ten není kompetentní

18. srpen 2025

Do Bílého domu za Donaldem Trumpem míří ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v doprovodu s evropskými lídry. Mluvit se bude mimo jiné o případných bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Mohly by připomínat článek 5 Severoatlantické aliance. „To by Putin mohl říkat, že Ukrajinci nejsou v NATO, a Ukrajinci by měli silné záruky. Otázka je, proč by na tohle měli ostatní přistoupit,“ zamýšlí se pro Český rozhlas Plus politický geograf Michael Romancov.

Pokud americký prezident Donald Trump opět vyloučil návrat Krymu Ukrajině, případně vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance, jak to může ovlivnit pondělní schůzku v Bílém domě? Do jaké míry to odpovídá zájmům Moskvy?

Je to něco, co v žádném případě nevybízí k přehnanému optimismu. Nevychází to vstříc ani evropskému, natož ukrajinskému zájmu. Rétoricky to vyhovuje Moskvě. 

Jenomže u Donalda Trumpa člověk nikdy neví, co za těmi slovy všechno je. Víme, že jeho slova bohužel nemusí vůbec nic znamenat. Myslím, že si budeme muset počkat minimálně do ukončení pondělních rozhovorů, pak snad budeme moudřejší.

Čtěte také

Prezident Trump také poukázal na to, že k anexi Krymu došlo už v roce 2014, a to za vlády Baracka Obamy a demokratické strany. Jak důležitý je tento distanc? 

Donald Trump se distancuje kdykoliv od čehokoliv, co mu v daný okamžik není příjemné. Vždyť víme, že v průběhu svého druhého prezidentského mandátu už provedl takových rétorických úhybných manévrů celou řadu. 

Nejdřív to byla válka Joea Bidena, teď je to „zásluha“ Baracka Obamy... Oba dva to jsou demokraté, oba se v průběhu kampaně jednoznačně vymezovali vůči Trumpovi. On má neustále potřebu jim to vracet. Z mého pohledu je to daleko víc vnitropolitické než mezinárodní téma. 

Jako článek 5?

Podle Trumpova zmocněnce Stevea Witkoffa Moskva teď souhlasí s tím, aby Spojené státy a Evropa daly Ukrajině bezpečnostní záruky podobné článku 5. To je ten, kterým si Severoatlantická aliance zajišťuje kolektivní obranu. Jak by se něco takového dalo zařídit, byť za účasti Američanů?

Samozřejmě se to dá smluvně ošetřit. Otázkou je, jak by ta smlouva byla naplněna ve chvíli, kdy by došlo na lámání chleba. Ale možné to samozřejmě je. 

Čtěte také

Podle mě je trochu problém v tom, že tohle říká pan Witkoff, který na počátku tohoto summitu, respektive procesu, který vedl k summitu, byl v Moskvě. Byla to už jeho pátá návštěva.

A když se odtamtud vrátil, tak přišel se sdělením, jenže později se ukázalo, že buď Rusy nepochopil, nebo možná mu oni připravili „rétorickou past“. Každopádně se ukázalo, že pan Witkoff s největší pravděpodobností není člověk, který je zcela kompetentní pro to, aby přinášel věrohodné informace o tom, co si v Kremlu myslí na základě nějakých jednání. 

Ale kdyby se potvrdilo, že Rusové souhlasí s touto možností, tak bylo by to pro Rusko přijatelné? Často se mluví o takzvaném odstranění původní příčiny války a často to spojuje s rozšiřováním Severoatlantické aliance. 

Kdyby k tomu skutečně došlo, tak by vznikla mezi takzvanou koalicí ochotných, Ukrajinou a Spojenými státy americkými jakási multilaterální bezpečnostní smlouva, která by měla podobné parametry, jako má článek 5 Severoatlantické aliance. To znamená, že Ukrajina by se stala zemí s podobnými bezpečnostními zárukami, jen by nebyla součástí NATO. 

To by umožnilo Vladimiru Putinovi říkat: Podívejte se, oni nejsou v NATO. 

Čtěte také

Ale zároveň by Ukrajinci měli stejně silné bezpečnostní záruky. To by se, jak se říká, vlk nažral a koza zůstala celý.

Otázkou je, proč by na tohle měli ostatní přistoupit. Ale uvidíme, to se bude mezi nimi teprve vyjednávat. 

Ruský prezident Vladimir Putin měl na páteční schůzce údajně Donaldu Trumpovi navrhnout, aby jedním z garantů míru byla také Čína. Jak aktuálně Čína pomáhá Moskvě s válkou na Ukrajině? Proč by tento návrh byl v ruském zájmu? 

Čína je nesmírně důležitá vůbec pro přežití ruského režimu. Čínská pomoc je jak v oblasti diplomatické, tak ekonomické, možná i finanční. Problém je, že nevíme přesně jaká. 

Na rozdíl od otevřené pomoci, kterou ruskému režimu poskytuje KLDR, případně Írán, tady nevíme přesně, co se mezi Moskvou a Pekingem odehrává. Takže se dá jen spekulovat. Ale podle mého názoru bude ta pomoc ze všech ruských přiznaných i nepřiznaných partnerů největší. Protože Čína je aktér, který začíná hýbat světem. 

Nepříjemné pro Rusko

Evropští lídři jedou do Spojených států, aby přesvědčili Donalda Trumpa, že Putinovi se nemá ustupovat. Má Evropa účinné nástroje, jak na Rusko přitlačit? Tedy například sekundární sankce, o kterých mluvila americká administrativa?

Spojené státy jsou v tomto ohledu v silnější pozici, než jsou země Evropské unie. Ale pokud je mi známo, tak už na evropském půdorysu probíhá příprava devatenáctého balíčku protiruských sankcí. Jejich dopad bude slabší než v případě, kdy by se k Donald Trump odhodlal k tomu, co už deklaroval, že vůči Rusku udělá, pokud nedojde k zastavení bojů, což se nestalo.

Navzdory tomu to bude pro Rusko opět nepříjemné. Rusové se tváří, že se vůbec nic neděje, že jsou na to zvyklí. Ekonomická realita je taková, že Rusku sankce skutečně neprospívají. Ale zase je naivní se domnívat, že devatenáctý nebo dvacátý seznam sankcí by způsobil v krátkodobém horizontu něco zásadního.

autoři: Martina Mašková , kac
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.