Trump je jediný, kdo může pohnout věcmi. Uvědomil si, že na to nemůže být sám, myslí si Jourová
Přední evropští lídři v pondělí stejně jako ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštíví Bílý dům. Reagují tak na schůzku prezidenta USA Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce. „S panem Putinem se nedá spolehnout vůbec na nic. Bude muset pochopit, že síla proti němu je obrovská,“ usuzuje pro Český rozhlas Plus Věra Jourová, bývalá eurokomisařka, nyní prorektorka Univerzity Karlovy.
Mají teď evropští zastánci Ukrajiny šanci se s prezidentem Trumpem na čemkoliv shodnout, když Trump mluví o tom, že Ukrajině už nevrátí Krym a nechce ji v Severoatlantické alianci?
Nepochybně to budou velice náročná vyjednávání. Ale chci říct, že poslední dny ukazují toto: Pan prezident Trump je zřejmě jediný, který může pohnout věcmi. Zároveň si uvědomil, že na to nemůže být sám. Proto před schůzkou s Vladimirem Putinem konzultoval s evropskými spojenci.
Evropští lídři v Bílém domě
Schůzky v Bílém domě se v pondělí kromě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zúčastní také předsedkyně evropské komise Ursula von der Leyenová, italská premiérka Giorgia Meloniová, francouzský prezident Emmanuel Macron, generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte, německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer a finský prezident Alexander Stubb.
Byly tam velice intenzivní konzultace, ze kterých vzešly některé věci, které potom dodržel při jednání na Aljašce. Teď se pokračuje v debatě. Do Washingtonu jede velice silná sestava a dá se říct, že budeme netrpělivě vyčkávat, co z toho vzejde.
Myslím, že ta jednání budou dostatečně konkrétní. Udělala jsem si seznam sedmi bodů, které budou muset projednávat a bod číslo jedna je, kde je červená linie Evropské unie.
To znamená, že pokud má dojít k nějaké dohodě, tak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj musí být u stolu a musí si taky vyjasnit s prezidentem Trumpem, jak čtou to, co řekl prezident Putin. Bohužel ne vždycky americké čtení toho, co slyší v Moskvě, odpovídá realitě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že Evropané se chtějí Trumpa ptát, jak se budou Američané podílet na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Jaký jejich vklad by byl v evropském zájmu?
Tohle je nepochybně velice relevantní otázka. Právě bezpečnostní garance budou na stole i ve světle toho, že Ukrajině už se daly bezpečnostní garance v roce 1994 a nebyly dodrženy. Vy se ptáte na vklad Evropské unie.
Pochopitelně je tady důležitý postoj zemí Severoatlantického paktu, kde je drtivá většina členských států Evropské unie. Bude se zřejmě hovořit o tom, jakým způsobem dát garance a garantovat to i z evropské strany, aniž by Ukrajina vstoupila do NATO.
To znamená, že se bude hovořit o variantě možného použití článku 5. A o tom budou muset evropští lídři jednat s velkou zodpovědností, protože nás se bude týkat případná reakce na porušování dohod ze strany Ruska.
Jenže mluví se, aspoň tedy údajně z americké strany, o jakémsi článku 5, ale bez NATO.
Ano, proto jsem říkala něco jako článek 5, to znamená náhrada za plnohodnotné využití pravidel Severoatlantického paktu. Ale síla Evropy je obrovská, taky máme spojence mimo Evropskou unii.
Je tam Japonsko, je tam Austrálie, jsou tam státy, které se daly do takzvané skupiny ochotných. To znamená, že je to opravdu velká síla. Všichni, kteří sedí u stolu a budou spolurozhodovat, musí za sebe taky něco slíbit a něco nabídnout.
Potíž s hranicemi
Jak udržitelná je možnost zachování územní celistvosti Ukrajiny, o které často mluví její evropští spojenci? Záleží teď opravdu jen na tom, co vyjedná sám prezident Zelenskyj?
Pan prezident Zelenskyj je v této věci jištěn evropskými spojenci a dalšími státy. Bude to určitě jedna ze zásadních věcí, které se budou vyjednávat. To znamená nejen bezpečnostní garance, ale i případné územní ústupky.
Čtěte také
Jak to kdysi řekl, myslím, prezident Václav Havel: S Ruskem je potíž, že nikdy neví, kde má hranice. Tady je potřeba Rusku jasně říct, kde bude mít hranice, dohodnout se na tom a potom sledovat dodržování.
Myslím si, že tohle je naprosto zásadní pro evropskou stranu. Vidím tam trošku rozpor v tom, jak rychle se má dosáhnout nějakého výsledku. Pan prezident Trump chce rychlý výsledek, chce to hned. Chce mírové ujednání s tím, že přeskakuje ujednání o příměří.
Evropani říkají: „Pojďme tomu dát čas, pojďme dosáhnout příměří, ale pojďme potom dosáhnout trvalého a spravedlivého míru.“ Vy se ptáte na tu trvalost, jestli bude možné se na tu dohodu spolehnout.
Víme, že s panem Putinem se nedá spolehnout vůbec na nic. To znamená, že bude muset pochopit, že síla proti němu je obrovská.
Je opravdu šance, že se na bezpečnostních garancí z evropské strany sami evropští představitelé shodnou? Protože to, co nabízí, v tom se představitelé jednotlivých zemí lišili.
Čtěte také
O tom byla řada jednání, které ale ještě nemají koncovku. To znamená, že o tom se budou muset lídři bavit mezi sebou. Jistě o tom měli rozhovory. Já jsem u toho samozřejmě nebyla. Ale ochota přispět k bezpečnostním garancím se pochopitelně různí mezi státy.
Bude to otázka kalibrace konečného textu garancí. My v Evropě jsme všichni demokracie, to znamená, že bude to taky záležet na tom, jaké povolení a jaký souhlas dají občané svým lídrům.
Celý rozhovor s bývalou eurokomisařkou Věrou Jourovou si můžete poslechnout ze záznamu v úvodu článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
