Šikana na školách? Důležitá je příprava pedagogů, říká šéf AiSIS. Klíčový je školní psycholog, dodává náměstek

Ambiciózní plán ministerstva školství vítá ředitel organizace AiSIS Milan Kotík. „Jestli se to za tři a půl roku povede alespoň z poloviny, tak za tu dobu se povede více než za 35 let od revoluce,“ říká s nadějí.

Čtěte také

Žil jsem v totálním strachu a vše tajil, protože jsem nechtěl žalovat, popisuje herec Piškula svou zkušenost s šikanou

Poukazuje také na statistické údaje, podle kterých se 20 až 40 procent dětí se šikanou přímo setká během jednoho roku: „To znamená, že se to týká 99 procent škol. A ty musí mít proti šikaně dobrá opatření.“

Aby se ale mohlo šikaně účinně bránit, je podle Kotíka nutné připravit především všechny pedagogy. Jenže v plánu ministerstva se jen dvě opatření týkají učitelů. „Jedná se o nějakých 180 tisíc lidí, kteří musí být kompetentní to zvládat, zachytávat jemné náznaky šikany a začít problém řešit,“ zdůrazňuje.

Předchozí generace učitelů

Nemělo by tedy v návrhu ministerstva víc bodů směřovat přímo k práci s pedagogy? Podle náměstka školství Jiřího Nantla jde o plán, který se týká celé oblasti duševního zdraví, a šikana je jen jeden, byť do vývoje dětí velmi zasahující negativní jev.

„Chtěli jsme plán realistický a proveditelný v časovém období,“ vysvětluje s tím, že nešlo o propisování už existujících strategií, ale naopak o cílená opatření, která jinde nejsou.

„Od loňského roku platí kompetenční rámec pro absolventy učitelství, který reflektuje práci s třídou a s osobnostním rozvojem. Problém jsou předchozí generace učitelů, pro které to je filozofická změna zadání, a to je největší úskalí. Tam musíme působit i na managementy škol, jejich zřizovatele, aby vnímali, že stejně důležité jako výuka je sledovat dynamiku třídy a vyhodnocovat to,“ upřesňuje náměstek.

Školní psycholog

Čtěte také

Přibývá šikany ve školách. Urážka může bolet jako facka, věci na síti by měla škola řešit

Zásadní je tedy proměna role učitelské profese a chápání úkolů, která byla odstartována už loňským kompetenčním rámcem absolventů učitelství. Ten je součástí kariérního systému učitelské profese. „Je to o vysvětlování a proměně dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků,“ připomíná náměstek.

Poukazuje také na roli školních psychologů, kteří se podílejí na duševním zdraví ve školách a nyní by měli mít supervize a intervize. To je totiž standardem všude jinde, jenom ne ve školství. „Od příštího roku chceme tyto pozice financovat institucionálně, ze zákona a garantovaně. To je obrovský posun, ve škole tento typ práce patří mezi klíčové úkoly úplně stejně jako učení.“

Význam supervize

Ministerstvo také počítá s monitoringem šikany oproti minulosti, kdy školy neměly povinnost šikanu hlásit. I to je podle šéfa AiSIS důležitá změna. „Když škola neřeší tři roky žádný případ šikany, tak je to podivné, a měla by tady být kapacita nějaké organizace, která se na tu školu podívá a pomůže jim,“ doplňuje s tím, že monitoring zjistí data, je ale potřeba promyslet podporu škol.

Čtěte také

Ponižování a nepřiměřené nároky. Šikana probíhá i mezi učiteli, upozorňuje expertka

Učitelé by si podle něj měli například uvědomovat drobné projevy ve třídě, které mohou znamenat něco jiného, než si původně představovali. Proto je správné, že ministerstvo v návrhu posiluje institut třídnických hodin.

„Nyní, když chce škola pracovat se vztahy, tak není prostor. Sice to bude na úkor dalších výukových hodin, ale pokud vám bude ubližováno, tak se těžko budete soustředit na šestý sloupec periodické soustavy prvků,“ vysvětluje šéf AiSIS, který také oceňuje zavedení supervizi učitelů – pedagogická profese je psychicky náročná, a právě supervize pomůže k tomu, aby učitelé reflektovali, co se ve třídě děje.

Když jsou v pohodě, víc se naučí

Nebudou ale učitelé brát supervize jako nátlak místo toho, aby je přijímali jako něco konstruktivního? Podle náměstka jde opět o postoje – české školství je na jednu stranu decentralizované, na druhou stranu pedagogové často očekávají zpětnou vazbu státu a ministerstva.

„Rád bych, abychom věci kolem duševního zdraví nevnímali jako něco navíc, ale jako nástroj, který umožní zefektivnit výuku – když děti budou v pohodě, tak se víc naučí,“ uzavírá náměstek.