Senioři v Česku vzbuzují soucit, na Západě obdiv. I to je ageismus

Přesně tato očekávání charakterizují ageismus, velmi rozšířený způsob diskriminace na základě věku, který může mít za následek nerovné zacházení.

Ageismus se vyskytuje v různých sférách života společnosti, ale nejčastěji bývá spojován s trhem práce. Kolín je město, které kopíruje celostátní statistiky. V čekárně zdejšího úřadu práce přítomní ageismus potvrdili.

Ageismus je těžké prokázat

Lidé nad 50 let tvoří mezi půlmilionem občanů registrovaných na úřadech práce přibližně 27 procent. Jak je tomu ve středočeském Kolíně? Své zkušenosti s věkovým složením uchazečů o pracovní místa vysvětlil ředitel zdejšího Úřadu práce pana Jan Máslík.

Diskriminace na trhu práce|foto: Profesia.cz

„Spíš než věk je určujícím faktorem zdravotní stav a možnost obstát. Často narážíme u starších nad 50 let na to, že informace v jejich vzdělání dosažené před 20-30 lety, nejsou příliš aktuální.“

Podle Jana Máslíka je ageismus velmi těžké, ba nemožné, prokázat. A z druhé strany je právem firmy, zvolit si svůj tým. Je tedy ageismus na trhu práce velkým problémem nebo nikoli?

Podle Lindy Sokačové, ředitelky obecně prospěšné společnosti Alternativa 50+, mají nejvíce zkušeností lidé od padesáti výš, kteří přišli o zaměstnání a snaží se na trh práce vrátit.

„Starší lidé narážejí na věkovou diskriminaci v momentě, kdy přijdou po padesátce o práci. U žen i dřív. Zaměstnavatelé se nedívají na to, jaké mají zkušenosti, co umí, ale zařadí je do skupinky 50+ nebo senioři. Dnešní padesátníci ušli dlouhou cestu, změnili se. To, jak vypadali padesátníci před 20 lety, se nedá s dneškem srovnávat.“

Lidé, kteří zažili věkovou diskriminaci, se mohou kromě neziskových organizací obrátit na úřad veřejného ochránce práv. Skutečně tak činí, říká Petr Polák, vedoucí oddělení rovného zacházení.

Linda Sokačová|foto: Marián Vojtek

„V roce 2013 obdržela veřejná ochránkyně práv 59 stížností v souvislosti s diskriminací z důvodu věku. O rok později to bylo 62 stížností. Lidé ale nejčastěji nemají důkazy nebo sílu bojovat za svá práva.“

Velebný kmet nebo mladý tatínek?

Jak se tedy ageismu bránit? Hovoří opět Linda Sokačová. „Existuje hodně stereotypů. I u starších lidí. Považují mladé za neschopné, arogantní, zlé. Lidem bychom měli dávat rovné šance. Je to o vymahatelnosti práva, ale také o dodržování zákonů. Pokud společnost diskriminuje, nevybírá nejlepší lidi.“

Češi mají nejvíce zkušeností s ageismem ze všech 29 států Evropy zapojených do srovnávacího výzkumu. Až 62 procent Čechů zažívá projevy nedostatku respektu, polovina pak i hrubší projevy ageismu, jako jsou urážky, zneužívání či odmítnutí poskytovaných služeb.

K extrému se řadíme dvěma zajímavými ukazateli. Nejvyšší mírou opovržení vůči starým ze strany mladých a vice versa starých vůči mladým.

Další extrémní výsledek se k tomu právě zmíněnému může jevit paradoxně: Češi vykazují vůči starým lidem skoro nejvyšší míru soucitu v Evropě, spolu s obyvateli Ukrajiny a Ruské federace.

Kombinace soucitu a opovržení dokládá zdejší ageismus vskutku dokonale. Soucit je sice pozitivní vlastnost, ale předpokládá nízké schopnosti u těch, vůči kterým je uplatňován. Převažuje v postkomunistických zemích, zatímco na Západě se starší lidé častěji těší obdivu.

senioři - důchodci - starší pár|foto: Fotobanka stock.xchng

Jedním z možných vysvětlení může být ekonomické postavení seniorů. Jistý podíl na svém negativním vnímání však mají čeští senioři sami. Věří si ještě méně, než jak si jich cení mladí. Sociologové hovoří o nízkém sebevědomí této věkové skupiny, kterému navíc nahrává negativní mediální obraz seniorů.

Pokud jde o společenský status, jsme nad průměrem Evropy v pozitivním vnímání čtyřicátníků a pod průměrem ve vnímání starých i mladých. Česká společnost je v mezinárodním srovnání výrazně zatížená na věk.

Česká populace stárne. Tento fakt bývá interpretován častěji jako hrozba, než jako úspěch. Přitom padesátníci ušli velký kus cesty. Ten, komu před sto lety říkali velebný kmete, dnes může být mladým tatínkem. Přesto předsudky přetrvávají.