Sekvenování našich mikrobů
Osekvenování prakticky všech mikroorganismů, které za svůj domov považují lidské tělo – to je cílem projektu Human Microbiome Project.
Na jednu lidskou buňku v našem těle připadá až 10 mikrobů. Vědci už dlouho vědí, že tyto organismy, souhrnně označované jako mikrobiom, velmi zásadně ovlivňují lidské zdraví. Problém je, že v laboratorních podmínkách se pěstují jen obtížně. Navzdory obrovskému množství a významu tak o svých neviditelných souputnících víme mnohem méně než o bakteriích, které žijí v moři nebo v půdě. Informační „skluz“ by ale měly dohnat výsledky Human Microbiome Project, který sekvenuje DNA mikrobů žijících na pěti různých místech lidského těla – ve střevech, pokožce, ústech, dýchacích cestách a urogenitálním traktu.
Vědci zatím v rámci projektu osekvenovali genomy 178 z 900 plánovaných druhů mikrobů. Charakterizace těchto druhů přispěje k poznání o tom, kteří mikrobi jsou pro nás prospěšní, a bez kterých bychom se raději obešli. Výzkum už například ukázal, že bakterie Faecalibacterium prausnitzii potlačuje reakce imunitního systému, které u lidí s Crohnovou chorobou poškozují stěnu střeva. Projekt se až dosud zaměřoval na jednoduché mikroby, které nemají jádro. Mezi ně kromě bakterií patří také bakterie a starobylí mikrobi ze skupiny Archea. Teď však vědci chtějí postoupit do další fáze a začít sekvenovat genomy jaderných organismů, jako jsou například kvasinky, a také virů.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
