Sedmiprocentní sazby proti inflaci byly správné. Kritici chtěli Matterhorn, my zvolili Říp, říká člen bankovní rady ČNB Procházka

Česká národní banka by tedy měla dál pokračovat ve snižování základní úrokové sazby, kterou držela poslední rok a půl na relativně vysoké úrovni sedmi procent. Poprvé o čtvrt procentního bodu sazbu snížila před Vánoci. Na konci roku by základní úroková sazba mohla být „jen“ kolem 3 až 4 procent.

Čtěte také

Inflace letos klesne na pět procent, růst reálných mezd neočekávám, soudí ekonomka. Nemalujme čerta na zeď, míní poradce premiéra

„Ten cyklus jsme zahájili, můžeme ho ale kdykoliv zastavit, můžeme ho také kdykoliv zrychlit. Já moc nemám rád vyjádření, když centrální bankéři říkají, že budeme postupovat ‚meeting by meeting, data-driven approach‘. Takové ty obecné floskule. Jenže tentokrát je to pravda,“ popisuje další strategii centrální banky Jan Procházka. Nelze tak podle něj říct, jak rychle bude pokles sazeb postupovat.

Kritiku, že centrální banka mohla s inflací bojovat efektivněji, kdyby sazby zvýšila i víc, ale na kratší dobu, Procházka sice respektuje, ale nesouhlasí s ní. Podle něj se nyní ukáže, že ČNB zvolila správnou cestu. A tou byl přístup modelovat křivku výše sazeb podobně, jako je hora Říp, nikoliv jako Matterhorn.

„V měnové politice jsou dva přístupy. Jedna teorie (Matterhorn) říká, že je dobré rychle nastoupit, rychle srazit veškeré potenciální tlaky a potom zase velice rychle odejít. Naopak Říp říká, že je dobré s trhem dobře komunikovat, připravit se, vystoupat na nějakou restriktivní úroveň. Takže ti kritici jsou Matterhorn a stávající průběh je Říp,“ vysvětluje Procházka.

Šoková terapie, která neprospívá

Metoda Matterhorn, kdy by sazby vystoupaly třeba až na 12 procent, je podle něj šokovou terapií, která ekonomice neprospívá. Vliv na rychlejší pokles inflace by byl navíc nejistý, protože hlavně velké podniky si stejně berou úvěry v eurech, které měly o několik procentních bodů nižší sazbu.

Efekt, že drahé úvěry srazí poptávku a tím inflaci, se tak oslabuje. Vysoké sazby by tak byly podle Procházky trestem spíš pro domácnosti, které by zrovna refixovaly úroky. „A pár malých a středních podniků bychom asi zahubili, možná pár lidí by bylo propuštěno. Nemyslím si, že by ale nastal kýžený efekt,“ uvádí Procházka.

Čtěte také

Julie Hrstková: Propad inflace dává naději na rychlou obnovu kondice české ekonomiky

Jestli by si Česko mělo dál uchovat jako svoji měnu korunu, nebo přijmout euro, nechce centrální bankéř Procházka explicitně říct. Podle něj je ale správné, aby se o tom vedla diskuse.

Faktem podle něj je, že tuzemská ekonomika se čím dál víc „euroizuje“. Česká národní banka je v postoji k euru neutrální, když jí dá vláda pokyn, aby přechod na euro připravila, udělá to. Problém podle Procházky je, že euro je mezi lidmi nepopulární, což politiky brzdí v rozhodování.

Z pohledu ČNB je vstup do eurozóny problematický hlavně ze dvou důvodů. Jedním je nastavení předvstupního mechanismu ERM II, který zastarává, a druhým, že by Česko muselo zároveň vstoupit do bankovní unie eurozóny. „Což pro ČR prostě není výhodné,“ varuje Procházka.

Poslechněte si celé Peníze a vliv v audiozáznamu. Moderuje Jana Klímová.