Šaty a politika
Tři a půl roku trvala v Británii právní bitva kolem oblečení studentky, jejíž tradiční muslimský oděv neodpovídal školnímu řádu. Před rokem se londýnský soud postavil za studentku s odůvodněním, že jí škola v rozporu s Evropskou konvencí o lidských právech odepřela právo na vzdělání a na svobodné vyjádření náboženského cítění. Nynější definitivní verdikt Sněmovny lordů dal ovšem naopak za pravdu škole s tím, že školní pravidla oblékání rodina znala předem, a měla možnost zapsat ji kamkoli jinam.
Případů, kdy vhodnost oblečení řeší právníci a politici, je ale víc. Francie nedávno řešila problém muslimských šátků, jež byly shledány společně s židovskými jarmulkami a nápadnými kříži nepatřičnou náboženskou agitací. V Nizozemsku usiluje ministryně přes otázky migrace a integrace přistěhovalců o zákaz nošení burky. Má za to, že oděv kompletně zakrývající ženu včetně tváře je urážkou všech, kdo věří v rovná práva a rovné příležitosti.
Ženský šatník je ovšem politickým tématem i v Saúdské Arábii, kde právě vláda zakázala mužům prodávat dámské prádlo a oděvy. Politici vyšli vstříc ženám, kterým bylo nepříjemné nakupovat od mužů své spodní prádlo, a od zákona si politici navíc slibují nové pracovní příležitosti pro místní ženy. V duchu přísloví "Jiný kraj - jiný mrav" se o vstřícnost k ženám pokusil i jeden rumunský starosta. Na MDŽ pro ně vystrojil speciální večeři, kde je kromě květin čekala show profesionálních umělců, ze kterých se vyklubali striptéři. Spíše než absence pánského oblečení ovšem občanům vadí půlmilionový účet za večírek, hrazený z městské pokladny. Poučení? Politici pochopili, že šaty, a dokonce i jejich absence, dělají člověka. A snaží se to řešit.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.