SARS

28. duben 2003

Česká národní banka oznámila, že v prvním čtvrtletí letošního roku zadržely peněžní instituce a policie dva tisíce osm set padesát pět padělaných bankovek a mincí, zatímco v loňském prvním čtvrtletí jich bylo výrazně méně, zhruba tisíc sedm set. Nejčastěji se u nás falšují stokoruny a zpravidla se jedná o kopie vytištěné inkoustovými tiskárnami. Zákazem inkoustových tiskáren se ovšem padělání bankovek jistě řešit nebude. Jde konec konců pouze o peníze.

Jenomže o peníze jde i v případě šíření nemoci označované zkratkou SARS, které ke dnešnímu dni ve světě podlehlo tři sta patnáct lidí. Ve srovnání s milióny, kteří umírají na rakovinu, AIDS, hladem, anebo v automobilech, se jedná o statisticky zanedbatelné číslo. Přesto strach z viru, proti kterému zatím neexistuje účinný lék, likviduje turistiku, zavírá školy, kina a zábavní podniky anebo vede lidi k tomu, aby místo hromadné dopravy použili k cestě do práce kolo. Jak se stalo, že obava z nové smrtící chřipky vede k tak razantním opatřením, která lze přirovnat k nepředstavitelnému zákazu inkoustových tiskáren v případě padělatelů bankovek?

Důvodem nemusí být v prvé řadě obava politiků o zdraví obyvatel Hongkongu či Penkingu. Šíření viru je nezbytné zastavit, aby se nezhroutila ekonomika. Čína se dostává do izolace, kontakt se světem ochromil strach z nákazy a hrozící škody mohou být mnohonásobně vyšší než dnes. Strach hraničící s hysterií ale nepomine dnem, kdy bude na trhu účinná vakcína. Ta prý bude vyvinuta nejdříve za rok a i bez ní se už uzdravilo dva tisíce tři sta nakažených. Panika pomine dnem, kdy SARS přestane být hitem tiskových agentur. Vzpomeňme BSE. Také SARS se šíří především médii. Spíše vyhrajeme milión v loterii, než zemřeme na SARS.

autor: iho
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.