Sarkozy terčem kritiky

Pátrám po zahraničních novinových či rozhlasových komentářích které by za to Sarkozyho nekompromisně odsuzovaly, pátrám po výrocích evropských státníků, které by obviňovaly Sarkozyho z nerozvážnosti, ale pátrám zatím marně. Ani když Sarkozy ze své americké dovolené připomenul všem, kdo by chtěli nesouhlasně pozvednout hlas či jenom obočí, že na Libyi už od roku 2004 není žádné embargo, nenamítl mu žádný západní politik, že si přesto nikdo nemůže být jist, zda Libye plukovníka Kaddáfího či jeho pokračovatelů nepoužije jednou francouzské zbraně tak, že to nebude mrzet jen jeho, Sarkozyho a Francii, ale celou Evropu či celý západní svět.

Nikdo významný nevyslovil obavu , že se nakonec vůdce Libyjské Džamahíríje nepřikloní - nebo nebude islámskými fundamentalisty přinucen znovu se přiklonit - na stranu těch, kdo usilují o oslabení či dokonce zardoušení západní civilizace. A to už dnes není jen al-Kaida, útočící odněkud z úkrytu, to jsou už celá masová politická hnutí či strany jako Hamas či Hizballáh nebo Talibán.. Naopak jsme se dověděli, že ještě před Francií dodala zbraně - bojové helikoptéry - Kaddáfímu Itálie a že v Británii už rovněž zbrojní průmysl projevil ochotu do Libye prodávat.

Nakonec se tedy jen ve Francii změnilo počáteční oslavování Sarkozyho zásluh za osvobození sestřiček na pochybování o čistotě jeho přesvědčovacím metod. Sarkozy rezolutně popřel jakoukoli spojitost mezi dohodami o zbrojních kontraktech a propuštěním bulharských sestřiček. Dokazuje to podle něho fakt, že jednání o zbraních zahájila už dávno, před jeden a půl rokem, ještě za Chiraca, de Villepinova vláda. Ve Francii ale každý ví, že Sarkozy v té vládě seděl, a to na klíčových místech. Na ministerstvu financí a hospodářství a na ministerstvu vnitra, které bylo ve styku se šéfem libyjských tajných služeb Mussou Kussou. Sarkozy mohl už tehdy nejen všechno vědět ale i všechno řídit. To ale ještě neznamená, že uplatil Kaddáfího zbraněmi , aby se sestřičky dostaly na svobodu. Celou věc , jak letmo uznává i úterní Le Monde, lze vidět i z opačného úhlu, který je mimochodem logičtější:. Libyjský režim musel nejdřív propustit bulharské zdravotníky, aby byla Francie ochotna finalizovat jednání o dodávkách zbraní.Nelze si přece představit, že by ve Francii kdokoli soudný, nejen Sarkozy, podepsal zbrojní kontrakt s plukovníkem Kaddáfím, pokud by riskoval, že libyjský vladař pošle hned potom bulharské sestřičky na smrt. Pro státníka, který by tohle spáchal, by to pravděpodobně také byla smrt. Politická. A pro stát dlouhodobá diskreditace u ostatních západních demokracií. Logiku má i to, že Kaddáfího syn prezentuje souvislost obou operací právě opačně. Propuštění zdravotníků považovaných v Libyi za vrahy malých dětí a původně odsouzených k smrti měla část libyjské veřejnosti Kaddáfímu za zlé. Vladař a jeho rodina potřebovali tedy dát svému lidu najevo, že to bylo něco za něco, že na tom Libye vydělala.

Samozřejmě, že pro Francouze a zejména pro politické protivníky Sarkozyho mají všechna ta tajná jednání ještě mnoho temných míst. Zejména po posledních provokativních prohlášeních Saifa al-Isláma, který tvrdí, že z obou stran se nemorálně vydíralo. Francouzský tisk i levicoví lídři volají po objasnění toho všeho. Po parlamentních prázdninách bude zřejmě vytvořena parlamentní vyšetřovací komise. Sarkozy je ochoten před ní předstoupit a vysvětlovat. Je pravděpodobné, že opozice spláče nad výdělkem, pokud bude argumentovat hlavně obviněním, že Sarkozy zbraněmi uplácel Kaddáfího. Pokud ale moudřeji zaměří parlamentní vyšetřování na politické riziko dodávek zbraní nespolehlivému vůdci Libyjské Džamahíríe, přesvědčí Francouze snadněji, že Sarkozy postupuje nesprávně, protože riskuje zneužití francouzských zbraní proti samotné Francii, proti Evropě, proti západní civilizaci.

Nezvratným pozitivním faktem ale je, že sestřičky a lékař, kterým hrozila smrt či doživotí, jsou na svobodě. Snad jim pocit štěstí nezkalí podezření, že je to možná jen proto, že ušetření jejich životů a jejich vydání do vlasti bylo rozhodujícím tahem v cynické hře o peníze a o zbraně.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .