Samice chřestýšů skladují spermie
Samice hadů mohou ve svém těle dlouhodobě uchovávat samečkovy spermie. Mezi pářením a narozením mláďat uplynulo v jednom případě celých pět let.
U několika druhů hadů byly zaznamenány případy, kdy samice přivedla na svět mláďata, aniž by byla ve styku se samci svého druhu. Může se jednat o takzvanou partenogenezi, kdy nový jedinec vzniká z neoplozeného vajíčka. Druhou možností je, že samice se spáří se samcem a jeho spermie dlouhodobě uchovává ve svém těle. Taková početí u hadů zkoumá tým biologů ze Severokarolínské státní univerzity a Georgijské státní univerzity. Tito vědci byli první, kteří partenogenezi u živorodých ploskolebců (Agkistrodon contortrix) potvrdili genetickými testy.
Další případ však byl odlišný. Samice chřestýše diamantového (Crotalus adamanteus), která byla odchycena v roce 2005 na Floridě, po pěti letech zničehonic porodila devatenáct háďat. Za celou dobu svého pobytu v zajetí přitom nepřišla do styku s žádným samcem. Na první pohled šlo o jasný případ partenogeneze. Genetické testy to však vyloučily, protože mláďata vlastní i takové geny, které jejich matka nemá. Musela se tedy vyvinout z normálně oplozených vajíček.
Jediné vysvětlení celé události je to, že samice chřestýšů se spářila se samcem a celých pět let jeho sperma uchovávala ve svém těle. Teprve pak zřejmě došla k názoru, že je pravý čas oplodnit vajíčka. A protože byla v pravý čas na pravém místě, stala se prvním geneticky potvrzeným případem dlouhodobého přechovávání spermatu u hadů.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
