Sami si zvolíme diktaturu, tvrdí Mejstřík. Jeho dcera namítá: Studenti si svobody váží a bojují o ni
„Před 36 lety jsme chtěli svobodu a demokracii. Svobodu máme, k demokracii mám výhrady. Naše děti budou mít co dělat, aby se s tím vypořádaly,“ soudí bývalý studentský vůdce a politik Martin Mejstřík. Jeho dcera Dorotea, projektová manažerka Akademie Díky, že můžem, ujišťuje, že její generace si svobody a demokracie cení. A zastává se veřejnoprávních médií. „Budeme v první linii,“ ubezpečuje v pořadu Osobnost Plus, který se natáčel 17. listopadu před publikem.
Pro Martina Mejstříka je mladá generace to, proč revoluce stála za to. „Já jim jenom tiše závidím to, jaké možnosti mají a že toho docela pěkně využívají,“ říká s tím, že na mladou generaci je hezký pohled.
Naopak negativně vnímá současnou rodící se vládu, za tu v roce 1989 nebojoval. „Je to výsledek toho, jak jsme to špatně dělali celých 36 let,“ dodává.
Čtěte také
Podle Dorotey Mejstříkové mladá generace demokracii vnímá velmi silně. „Hrozně si váží toho, že tady tu demokracii máme, a naprosto jasně odmítá ten režim, který tady byl před listopadem,“ popisuje a dodává, že mladí lidé neberou demokracii jako samozřejmost, ale jako privilegium. A zároveň se o svobodu snaží dál bojovat.
Výsledek nedávných voleb vnímá jako rozhodnutí voličů. Záleží podle ní ale na tom, jak se k tomu společnost postaví a co bude dělat.
„Z prvních vyjádření (vznikající) vlády to vypadá tak, že budeme mít co dělat a že se mladá generace bude muset s tou starší spojit a bojovat dál,“ usuzuje projektová manažerka Akademie Díky, že můžem.
Čtěte také
Základem jsou pro Mejstříkovou svobodná veřejná média. „Obávám se, že jakmile na ně někdo sáhne, tak mladí lidé budou v první linii a budou se hodně snažit, aby tato média měla stále veřejné a svobodné zastoupení,“ ujišťuje.
Bývalý senátor Mejstřík si myslí, že letošní volby do Poslanecké sněmovny nebyly demokratické. Podle něj se čeští politici chovají, jako by se Česka netýkala válka na Ukrajině. Strategii ruského prezidenta Vladimira Putina sám chápe tak, že se snaží rozbít západní země zevnitř. Jestli se nezačnou bránit, dostane prý Putin západní Evropu bez jediného výstřelu. „Sami si tady zvolíme nějakou diktaturu,“ obává se.
Za co dnes bojují studenti
Dorotea Mejstříková věří, že si mladí mohou vážit něčeho, co nikdy nepostrádali. Ukazují to podle ní i průzkumy organizace Díky, že můžem. Uvádí, že pro studenty od 17 do 29 let je demokracie velice důležitá. Zároveň také věří v demokratické instituce, prezidenta, Ústavní soud, ale i v mezinárodní organizace, jako je Evropská unie a NATO.
Čtěte také
Připouští, že do jisté míry mohou mít důvěru naučenou. Spíše se ale přiklání k myšlence, že mají naučenou historii a sami ví, co se tehdy dělo.
Bojem dnešních studentů je podle Mejstříkové nesouhlas s vyhrocenou a zkratkovitou politikou.
„Asi se to teď promítlo i do těchto voleb. Vypadá to, že se nám docela omladí politická reprezentace. Doufám, že zčásti bojuje mladá generace tím, že se snaží mluvit s politiky, protože oni to dost často nedělají sami,“ nastiňuje.
Podle Martina Mejstříka pak studenti bojují proti kapitalismu. To ale jeho dcera vysvětluje tím, že pro mladé lidi je velké téma i ekologie a ochrana životního prostředí, o které kapitalismus nepečuje.
Starší generace tak vnímají kapitalismus naprosto jinak než dnešní studenti. Zatímco pro starší je vidinou svobody, rozvoje a tehdejších Spojených států, studenti v něm vidí spíše lobby, životní prostředí a obrovské firmy, dodávají Mejstříkovi.
Jak Martin Mejstřík reaguje na uzákonění zákazu propagace komunismu? A mají mladí lidé pocit, že mohou něco změnit? Poslechněte si celou Osobnost Plus s představitelem listopadových protestů a bývalým politikem Martinem Mejstříkem a jeho dcerou Doroteou Mejstříkovou, projektovou manažerkou Akademie Díky, že můžem.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
