Sahelanthropus se bál šavlozubých šelem
Sedm milionů let starý hominid se zřejmě třásl před několika druhy šavlozubých šelem. Dva zbrusu nové objevili francouzští vědci.
Primát Sahelanthropus tchadensis žil asi před 7 miliony let v centrální Africe. Fosílie jeho lebky, známá pod přezdívkou Toumai (v místním dialektu Naděje života) byla nalezena v roce 2001 v Čadu. Přesná pozice tohoto druhu na vývojovém stromě primátů není zcela jasná. Umístění otvoru na spodině lebky však naznačuje, že se pohyboval vzpřímeně, což je prvek typický spíš pro linii vedoucí k člověku než velkým lidoopům. Pochybnosti o tom, jestli Sahelanthropus je či není přímým předkem člověka přetrvávají, a vědci zatím dál zkoumají místo unikátního nálezu.
Již dříve zde paleontologové objevili pozůstatky šavlozubé kočky Machairodus kabir, který vážil 350 až 490 kg a s primáty Sahelanthropus žil bok po boku. K němu se teď přidružily další dvě šavlozubé šelmy o velikosti dnešních lvů, které popsali vědci z Univerzity v Poitiers. Obě byly identifikovány jako dosud neznámé druhy, které patří do rodů Lokotunjailurus a Megantereon. Důkazy o tom, že by tyto kočky lovily primáty Sahelanthropus, zatím nemáme. Vědci spekulují o tom, že Sahelanthropus se šelem bezesporu obával, ale zároveň je potřeboval ke svému přežití. Šavlozubé kočky lovily velkou kořist, na jejíž mršinách se přiživovala řada dalších živočichů. A není vyloučené, že ve frontě čekající na hostinu postávali i naši potenciální předkové.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
