Saddám a drogy
Když byl v prosinci v Iráku dopaden Saddám Husajn, jeho dcery komentovaly pro televizi Al Arabíja zpustlý vzhled svého otce domněnkou, že musel být pod vlivem drog. Skutečně působil dojmem, že je mimo, ale nemuselo to být tím, jak předpokládaly dcery, že by ho záludně omámili drogou američtí vojáci.
Bývalý šéf Saddámova protokolu včera v rozhovoru pro francouzskou rozhlasovou stanici Evropa 1 řekl, že Saddám už v roce 1959 začal s marihuanou a od roku 1979 bral heroin. Pod vlivem drog prý v roce 1990 učinil irácký prezident i osudové rozhodnutí obsadit Kuvajt. Nyní americký tisk cituje ze zprávy Pentagonu, jak byl Irák připraven, lépe řečeno naprosto nepřipraven, na pozemní invazi. Saddám Husajn ji vůbec nepředpokládal, a proto nerozmístil své jednotky do obranných pozic. Závislost na drogách by vysvětlovala, proč se Saddámovým spolupracovníkům dařilo lhát šéfovi ohledně iráckých vojenských kapacit, a nově se spekuluje, že si vymysleli i zbraně hromadného ničení.
Lidé, kteří se snažili udělat dojem na nesvéprávného narkomana, prý mohli způsobit, že americké tajné služby mylně informovaly Bílý dům o hrozbě, která ve skutečnosti neexistovala. Když je nyní Saddám čistý, protože nelze předpokládat, že by měl ve vězení k dispozici drogy, dost možná si s jasnou hlavou vyčítá, že nechal vodit za nos sebe i Bílý dům. Má důvod cítit se obětí podvodu, který přivodil jeho pád. Obětí podvodu je ovšem podle této teorie i prezident Bush, který kvůli lhářům kolem Saddáma utrpěl válečné vítězství. Sečteno podtrženo: dva podvedení prezidenti a za všechno mohou drogy. Koho by to bývalo napadlo?
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.