S Gretou přicházejí ti, kteří chtějí zničit náš tradiční svět, tvrdí Strejček z Klausova institutu
Páteční stávky za klima se podle odhadů zúčastnily rekordní miliony lidí ve více než 150 zemích světa. Dnes globální studentské hnutí přibližně před rokem odstartovala švédská aktivistka Greta Thunbergová osamoceným bojkotem vyučování. Za to si vysloužila nejen obdiv následovatelů, ale i nevybíravou kritiku odpůrců.
„Debata by se měla vést ne o Gretě, ale o tom, co za ní je,“ vyzývá v pořadu Pro a proti bývalý europoslanec a člen správní rady Institutu Václava Klause Ivo Strejček.
Podle něj je aktivistka jen zneužívaným, nemocným, mladým člověkem. „Za ní je armáda velmi intenzivních a silných byznysových, společenských a politických lobbistů. Greta je jen nevinná tvář nasazená k tomu, aby vše šlo lépe a lépe se to podařilo.“
To není jen Greta, to je velmi široké hnutí, které se za ní koncipuje a připravuje environmentalistickou revoluci. Jejím výsledkem bude vnucení nových životních standardů západní euroatlantické společnosti, nového životního stylu… Tradiční svět, na nějž jsme byli zvyklí, Greta společně s dalšími přichází zničit, rozbourat a nahradit ho něčím jiným. A o těchto lidech já mluvím.
Ivo Strejček
Greta je především zneužívána svými rodiči, tvrdí bývalý politik. „To je prokazatelně zdokumentováno... Docela jistě je Greta člověkem, který společně s mladou generací otevírá dveře velkému byznysu, který cítí, že přichází nová doba, nové zisky. To je podstata toho všeho.“
„Je část vědecké obce, která s Gretou nesouhlasí... Jedna věc je běžná péče o životní prostředí…, které si musíme chránit, abychom přežili. Oddělme ale běžnou snahu o životní prostředí a environmentalismus jako politický, drsný nástup zvláštní formy teroru vůči společnosti,“ žádá Ivo Strejček.
Z čeho máme strach?
„Já se dívám na ty, kteří tyto útoky na Gretu cílí a ti mě trošičku štvou,“ oponuje publicista a politolog Jaroslav Šonka.
Vliv rodičů na aktivistku by spíš vnímal jako podporu. „Vůbec mi nevadí, že za tím je nějaký byznys, protože ten je vysoce inovativní. Jde v něm o věci, které se v naší krásné zemi velice zanedbávají... Například metody produkce energie… Inovace to není jen společenská, ale samozřejmě i průmyslová, a to je dobře.“
Z tradičního stylu života musíme hodně zachovat. Ale to není lehká věc, když máme fosilní energie, plundrujeme krajinu… a ničí se základna života. Tady jde ale o něco, co je konzervativní, protože chceme něco zachovat. A pokud chceme zachovat tuto planetu a nestarat se o klimatické uprchlíky, musíme něco udělat s příčinami. A o tom, že jsou věci v rozjezdu k ničení životního prostředí, o tom nejsou pochyby.
Jaroslav Šonka
Novinář zpochybnil, že by aktivistka byla placená firmami. „Musí mít nějaké zabezpečení, ale zatím nebylo vidět, že by nějak zázračně zbohatla jen tím, že někde vystupuje... Dělá to proto, že má v hlavě rozum a lidé kolem ní podle všeho také.“
„Dochází ke globálnímu oteplování od poloviny 19. století a je jasná korelace se spotřebou energie. Někteří tvrdí, že je to způsobené lidskou činností, jiní že není. Naprosto většinový názor ale je, že je to lidskou činností a oduhličit je podstatná výzva, která navíc vede k technickým inovacím, tak před čím máme strach?“ konstatuje Jaroslav Šonka.
Související
-
Greta Thunbergová: Chci, abyste poslouchali vědce a za vědou se sjednotili
Ve výroku týdne zazní slova 16leté klimatické aktivistky Grety Thunbergové. Pronesla je začátkem týdne před americkými zákonodárci na závěr své návštěvy Washingtonu.
-
Děti čtou díky Gretě Thunberg o záchraně planety. Počet prodaných knih o ekologii se zdvojnásobil
Šestnáctiletá Švédka Greta Thunberg, která se celosvětově proslavila bojem proti klimatické změně, inspirovala mladé lidi, aby se více zajímali o to, jak zachránit planetu.
-
Aktivistka Greta Thunberg a studentské hnutí Fridays for Future získaly cenu Amnesty International
Šestnáctiletá švédská ekologická aktivistka Greta Thunberg a studenti, které inspirovala k manifestacím za boj proti změnám klimatu...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.