Ryba smrdí od hlavy aneb pohádka o korupci
Až se jednou budou psát novodobé dějiny České republiky, bude se jimi vinout jako červená nit pohádka o boji s korupcí. Ovšem - o boji pouze verbálním. Čím víc se tady totiž proti chapadlům korupce údajně "bojuje", tím hlouběji se do nich propadáme. Ani současné dějství nekonečného příběhu o boji s obludou, která přežívá v nejtemnějších jeskyních demokracie, kde jí pomalu ale jistě vysává krev, nebude mít šťastný konec.
A to přes skutečnost, že do sněmovny teď putuje vládní protikorupční balíček, který prý hodlají podpořit sociální demokraté. Šéf ODS Tolánek ovšem považuje navrhovaná protikorupční opatření za nesystémová a mnohdy diskutabilní. Dodejme hned, že není sám: Politoložka Vladimíra Dvořáková, v dnešních regionálních Denících otevřeně popisující korupční prostředí v politických stranách, si ve včerejším Radiožurnálu povzdechla, že i kdyby se Pecinův protikorupční balíček přijal a realizoval hned zítra, chytnou se v takové síti maximálně malé ryby. Na politickou korupci, na podivné získávání přeběhlíků v parlamentu a na lobbyistické ovlivňování tamního hlasování, to ale nebude mít vliv.
Lze namítnout, že i malé ryby jsou ryby. Jenže ani ty se zatím nemusejí moc obávat. Rozpaky mezi politiky totiž v Pecinově balíčku vzbuzuje především institut tzv. řízené provokace. Ten je v některých evropských zemích, například v sousedním Slovensku, poměrně úspěšně praktikován a znají ho i v USA. Tam byl etablován už v 90. letech a vzápětí se jeho pomocí podařilo usvědčit z korupce 18 vysokých státních úředníků. Tady se ale původně zamýšlený "agent provokatér" začal zpochybňovat už na vládě, takže do parlamentu teď tato instituce odchází ve zmírněné podobě tzv. "protikorupčního agenta". Ten by měl už jen předstírat zájem podílet se na trestném činu korupce, nesmí však k němu přímo vybízet. Protože demokratický stát přece nemůže nikoho ponoukat k trestným činům. Jeden z diskutujících na webu ČT24 ale podává i jiné vysvětlení, proč tady institut protikorupčních agentů zřejmě budí rozpaky:
"Návrh ČSSD je politický a bohužel může ohrozit i demokracii", píše účastník webové diskuse a pokračuje: "Prvotním činem by mělo být co nejprůhlednějšími výběrovými řízeními zmenšit příležitost ke korupci. Protože ten, kdo to zavede a potom ten, kdo bude vládnout, bude mít nadstandardní přístup k postupům, agentům atd. Takže se může lehce stát, že tento boj bude zaměřen na vyčištění korupčního prostředí od konkurence a na zabezpečení volné korupce členům a partnerům vládní strany." Tolik citát z webu ČT24.
Bohužel, v našich poměrech a při zdejší míře korupce není tahle námitka vůbec od věci. Velké politické strany to zřejmě dobře vědí. A tak si už připravují půdu, jak se udržet u moci i v případě, kdyby se jim to voliči chystali letos spočítat. Jak píší dnešní HN, inspirovala se údajně pražská ODS příkladem 150 let staré strategie z amerického státu Massachusetts, kdy si republikánská strana upravovala na začátku 19. století volební obvody tak, aby jí to vyneslo co největší podporu. Po jejím vzoru hodlá teď ODS rozdělit Prahu na 7 volebních obvodů s cílem zlikvidovat malé strany. Před čtyřmi lety totiž Praha tvořila pouze jeden obvod, takže strana, která získala pět procent, měla jistotu, že bude mít zastupitele. Při sedmi obvodech by ovšem nyní musela získat přes 10% voličů. A protože má ODS v zastupitelstvu Prahy většinu, a protože podle zákona o obecních volbách zastupitelstvo rozhoduje o počtu obvodů, nic jí v tom nemůže zabránit. Leda snad soudnost...
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.