Rusové nevěří vlastní vakcíně, nemocnice se hroutí pod náporem nakažených
Druhou vlnu koronaviru v Rusku doprovázejí otřesné příběhy i záběry pacientů, kteří s nemocí bojují v přetíženém zdravotnictví.
Uvádí to ruský server Moscow Times s tím, že města, včetně Petrohradu nebo západní enklávy Kaliningrad, zažívají nejhorší situaci od vypuknutí epidemie. Jen v moskevské oblasti se počet nakažených za poslední měsíc zdvojnásobil.
Záběry ukazují, jak nemocnice na Sibiři zaplňují mrtvá těla zabalená do černých igelitových pytlů. V jižním Rusku umírají pacienti kvůli nedostatku kyslíku a nemocniční personál na Urale požádal armádu, aby mu na výpomoc poslala vojenské zdravotníky, protože systém se hroutí.
Čtěte také
V uplynulém týdnu začala nejméně jedna nemocnice v sibiřském městě Tomsk nabízet pacientům s covidem-19 takzvanou „hospitalizaci vsedě“, protože už nemá žádná volná lůžka, potvrdil novinář a občanský aktivista Dmitrij Aleškovskij. A ruská vicepremiérka Taťjana Golikovová prohlásila, že je zaplněno 81 procent ze všech lůžek vyčleněných v Rusku pro covidové pacienty.
Ve Volgogradu zemřel 87letý válečný veterán Vladimir Molčanov po nezdařeném pokusu nemocničního personálu převézt ho na psychiatrické oddělení. Regionální státní žalobci začali tento případ vyšetřovat a celé Rusko obletěly záběry Molčanovova nehybného těla ve vchodu nemocnice, které natočila jeho dcera.
Úřady v Zabajkalském kraji u hranic s Čínou a Mongolskem zase vyšetřují smrt starší ženy, která na videonahrávce obvinila zdravotnictví, že ji odmítá hospitalizovat. Čtyřiašedesátiletá Olga Sorokinová byla do nemocnice přijata až devět dní poté, co se covidem-19 nakazila – a následující den zemřela.
Federální představitelé zdravotnického resortu oznámili také šetření v nemocnici v Pskovské oblasti u estonských a lotyšských hranic. Zařízení čelí obvinění, že deset dní odmítalo sdělit příbuzným zemřelého pacienta informace o jeho smrti. Jeho syn zjistil náhodou, že otec zemřel, až když byl sám otestován jako pozitivní a zeptal se na otcův zdravotní stav.
Rusové vakcíně nevěří
Rusko mělo k tomuto čtvrtku více než jeden a tři čtvrtě milionu nakažených a skoro 30 tisíc mrtvých v souvislosti s pandemií. A Moscow Times také v jiném článku informují o klesající důvěře obyvatel v ruskou vakcínu proti covidu-19. Dnes jí věří méně lidí než v létě, ukázal průzkum, který v pondělí zveřejnil nezávislý server Otevřená média.
Čtěte také
Počet Rusů, kteří by se proti covidu nenechali očkovat, vzrostl z 54 procent v srpnu na 59 procent v říjnu, zjistilo nezávislé sociologické středisko Levada. Nejmíň ruské vakcíně věří obyvatelé Moskvy – v říjnu by se jí dalo očkovat jen 10 procent respondentů, zatímco ještě v srpnu jich bylo 40 procent.
Podle sociologa Denise Volkova výsledky ankety ukazují, že se ruským úřadům nepodařilo překonat skepsi občanů vůči narychlo vyrobené vakcíně bez rozsáhlých klinických testů její bezpečnosti a účinnosti. V posledních týdnech nicméně začali nejméně dvě ruské firmy testovat vakcínu na tisících dobrovolníků.
Počet dotázaných, kteří by se nechali očkovat zadarmo a nepovinně, klesl podle sociologické sondy z 38 procent v srpnu na říjnových 36 procent. V předchozím průzkumu přitom projevila ochotu nechat se očkovat vakcínou z kterékoli země skoro polovina Rusů.
Nedůvěra v ruskou vakcínu roste navzdory prudce stoupajícímu počtu nakažených. Množství infikovaných od začátku září narostlo čtyřnásobně a počet zemřelých stoupl ze zhruba stovky denně na 300.
Související
-
Jan Fingerland: K čemu je Izraelcům koronavirový car
Kdo by měl stát v čele boje s koronavirem? Ideálně někdo, kdo je lékař, manažer a ještě umí velet, třeba bývalý důstojník.
-
Tři příběhy obětí koronaviru: Covid nelze zlehčovat, varují pozůstalí
Lenka Kabrhelová mluví s reportérem Radiožurnálu Arturem Janouškem.
-
Klesající důvěra v očkování může ohrozit boj s koronavirem. Naslouchejme obavám, radí propagátorka
Nedávný průzkum ve Velké Británii ukázal, že vakcínou proti nemoci covid-19 by se nechalo očkovat jen 54 procent oslovených.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.