Rusko velice silně manévruje s nástrojem vyvolání případného hladomoru. Jde o geopolitickou hru, míní ekonomka Matesová

3. srpen 2022

Poprvé od ruské invaze vyplula z Oděsy loď, jejímž nákladem je kukuřice. Taková plavba by mohla být důkazem, že istanbulská smlouva skutečně funguje. Pokud by se jí země řídily, zamezilo by se obávaného nedostatku potravin. Cílem celé dodávky je lisabonský Tripolis a ukrajinská vláda i OSN doufají, že zásilka se zemědělským nákladem dorazí v pořádku.

Loď Dragon, která od včera kotví v istanbulském přístavu míří do Libanonu. Do Istanbulu musela loď připlout kvůli povinné kontrole. „Je třeba zkontrolovat, jestli převáží skutečně deklarovaný náklad, tedy kukuřici, a ne třeba zbraně. Takové kontroly přímo vyplývají z dohody o vývozu ukrajinského obilí, kterou se Turecku a OSN podařilo společně s Ukrajinou a Ruskem uzavřít,“ říká Kateřina Šmídová ze zahraniční redakce.

Čtěte také

Dohoda mimo jiné udává, že prohlídky se budou týkat nejen vyplouvajících lodí z ukrajinských přístavů, ale také těch připlouvajících. Všechny tedy musí zakotvit v Istanbulu. Inspekce poté provádí zástupci všech stran, a to Rusko, Ukrajina, Turecko i OSN. Podle Šmídové ale loď připlula na kontrolu do Istanbulu se zpožděním, a tak není jasné, kdy do Tripolisu dorazí.

Kromě povinných prohlídek je tím stěžejním bodem dohody ruský slib, že pro export obilí odblokují ukrajinské přístavy. Na lodě s obilím by neměli střílet ani jinak útočit. Rusko pak na oplátku bude moct přes Černé moře vyvážet své obilí a hnojiva, aniž by jim Ukrajina bránila.

„Nejedná se ale o rušení sankcí, jak už Moskva v rámci své dezinformační kampaně hlásala. Na tuto ruskou produkci Západ ani žádné sankce neuvalil,“ vysvětluje Šmídová.

Dohoda jako nezávazné plnění podmínek

Je však těžké říct, zdali bude dohoda dlouhodobě fungovat. Ruská armáda totiž hned po vyplutí první lodě z Oděsy začala přístav silně ostřelovat.

„Podle Kyjeva tím Rusové vyslali signál všem dopravcům světa, že ani po podpisu smlouvy není Ukrajina pro obchodování bezpečná. A jak upozorňuje server Ukrajinska pravda, obilná dohoda není dohodou z hlediska mezinárodního práva. To znamená, že není pro žádnou ze stran právně závazná,“ dodává Šmídová.

Čtěte také

Svět ale i tak dohodu vřele uvítal. Koneckonců díky ní by se měla zmírnit hrozba potravinové krize. Ovšem Ukrajina se i přesto na své obvyklé příjmy nedostane. Prezident Volodomyr Zelenskyj ve svém dnešním projevu Moskvu obvinil z toho, že obilí používá jako zbraň.

„Rusko vytváří deficit. Hraje na zvyšování cen a když to vyvolává sociální nepokoje, požaduje politické ústupky, stejně jako už to dělá s plynem a ropou. S jídlem by to tak fungovat nemělo.“

Plnění podmínek uklidní trh

První dovážka kukuřice, která se dostala do Turecka, se na světovém trhu ještě neprojevila a podle zpravodaje ČT v Turecku Václava Černohorského je těžké říct, zdali vyplují další lodě. Nicméně pokud se tak skutečně stane, a to s předpokládaným nákladem 25 milionů tun obilí, měl by se podle odbornice na světovou ekonomiku Jany Matesové trh uklidnit a nejspíše by došlo k poklesu cen určitých komodit.

„Je to tak, že ceny na trhu vyletí rychle a pokles je mnohem pomalejší. Ovšem budou-li pokračovat další plavby bez problémů, trh se uklidní. Nejde však jenom o ceny, ale i o fyzickou dostupnost. Rusko hraje velice silně s nástrojem vyvolání případného hladomoru ve východním Středomoří, některých zemích Afriky a migrační vlny do Evropy,“ míní Matesová.

Rusko hraje s obilím geopolitickou hru.
Jana Matesová

Ta také zastává názor, že právě obilí se stalo z hlediska geopolitických důsledků jednou z největších zbraní Ruska. Už na začátku ruské agrese vzrostly ceny pšenice o 40 procent i přesto, že k tomu zatím nebyl žádný důvod.

„Trhy s komoditami, podobně jako finanční trhy, jsou velice nervózní. Místo toho, aby se rozhodovalo racionálně, rozhoduje se emocionálně. Když se účastníkům na trhu zdá, že něco ohrožuje budoucí zásobování, reagují panicky, často až hystericky,“ vysvětluje.

Hosté:
Kateřina Šmídová, zahraniční redakce Českého rozhlasu
Václav Černohorský, zahraniční zpravodaj České televize v Turecku
Jana Matesová, ekonomka, někdejší zástupkyně Česka u Světové banky
Štěpán Macháček, blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu

Jak se celá situace bude vyvíjet do budoucna nikdo neví. Samotné Rusko je motivované tím, aby Ukrajinu uvrhlo do ekonomické nestability. Na druhou stranu si nemůže úplně dovolit poškodit vztahy s některými důležitými spojenci, mezi které patří právě Turecko. „Rusko prostě hraje s obilím geopolitickou hru,“ dodává Matesová.

Poslechněte si celé Téma dne Renaty Kropáčkové.

autoři: Renata Kropáčková , vkry
Spustit audio

Související