Rusko varovalo Gruzii, že směřováním do NATO riskuje „strašlivý konflikt“. A Gruzie zase obvinila Rusko z posilování vojenské přítomnosti na jejím území, píše britský deník Times.
Podle Tbilisi provádí ruské jednotky cvičení v odštěpeneckých gruzínských oblastech Jižní Osetie a Abcházie a Moskva tam nezákonně hromadí vojáky. Gruzínský prezident Giorgi Margvelašvili to označil za „válku, agresi, okupaci a porušení mezinárodního práva“.
Tato slovní přestřelka přišla v době desátého výročí pětidenní války mezi oběma zeměmi a zdůrazňuje zranitelnost Gruzie i odpor Ruska vůči rozšíření Severoatlantické aliance až k jeho hranicím, píší Timesy. Připomínají, že generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v červenci oznámil, že členové aliance s přijetím Gruzie souhlasí.
Ruský premiér Dmitrij Medveděv v pondělí varoval, že přijetí Gruzie do aliance může vést k novému násilí. Jeho prohlášení přimělo k reakci i Evropskou komisi. Předseda Evropské rady Donald Tusk vyjádřil podporu „gruzínské suverenitě a územní celistvosti a mírovému řešení konfliktu“.
Gruzie si stěžuje, že Rusko postupně rozšiřuje hranice Jižní Osetie a Abcházie směrem do Gruzie, což potvrdila i monitorovací mise Evropské unie. Gruzínské ministerstvo zahraničí také upozorňuje na neustálé posilování ruské okupace instalací hraničního plotu z ostnatého drátu a dalších bariér a na únosy a nezákonné zadržování lidí na obsazených územích.
Přestože členské země NATO vstup Gruzie podpořily, někteří západní diplomaté z něj v soukromí vyjadřují obavy. Podle nich by aliance v případě konfliktu s Ruskem nedokázala Gruzii ochránit, ačkoli stanovy NATO nařizují členům, aby útok na kteréhokoli z nich považovali za útok na všechny. NATO neurčilo přesné datum vstupu Gruzie. Ta doufala, že se tak stane do roku 2021, ale to je nepravděpodobné, soudí britské Timesy.
V srpnu 2008 svedly Rusko a Gruzie válku kvůli Jižní Osetii, malému separatistickému gruzínskému území, které Moskva později uznala za nezávislý stát a dočkala se mezinárodní kritiky. Ani po deseti letech postoj vůči svým sousedům nezmírnila a její rozkol se Západem se jen prohloubil, konstatuje evropský server Euractiv.
Lidé v Gruzii si na plánování příliš nepotrpí. Důvodem je nejistá budoucnost státu. V souvislosti se stým výročím založení země se o současné situaci Gruzínců ve své reportáži rozepisuje německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Gruzie tehdy odpověděla na útoky jihoosetských separatistů a Rusko proti ní podniklo vojenskou akci, aby proruské Jižní Osetii pomohlo. Ruská armáda postupovala tak rychle, že málem obsadila gruzínskou metropoli. Nakonec francouzský prezident Nicolas Sarkozy vyjednal mírovou smlouvu, která vedla ke stažení ruských vojáků. Moskva ale uznala nezávislost Jižní Osetie i Abcházie a od té doby má na obou územích vojáky.
Šest let nato Rusko anektovalo Krymský poloostrov, který patřil Ukrajině. Poskytlo vojenskou podporu proruským separatistům na východě Ukrajiny a tamější povstání přerostlo ve vojenský konflikt, jenž si už vyžádal přes 10 tisíc obětí. Moskva dodnes popírá, že by separatistům pomáhala. Evropa a Spojené státy, které reagovaly vlažně na rusko-gruzínskou válku, však na Moskvu konečně uvalily tvrdé hospodářské sankce, píše Euractiv.
V Gruzii i na Ukrajině šlo Rusku o to, zastavit směřování sousedů do Severoatlantické aliance. Podle ruského analytika Konstantina Kalačeva Moskva v Jižní Osetii uštědřila lekci bývalým sovětským republikám a ukázala jim, že v žádném případě nemohou zvolit jiný model vývoje.
Expert upozorňuje, že gruzínská válka byla prvním ruským pokusem, jenž formoval budoucí politiku Kremlu. Kdyby neprovedl operaci v Jižní Osetii, nemohlo by dojít k anexi Krymu, je přesvědčen Kalačev. V roce 2008 však Rusko obě separatistická území neanektovalo. A nejbližší spojenci Moskvy, Bělorusko a Kazachstán, odmítly uznat jejich samostatnost.
Čtěte takéGruzie touží po NATO a dokazuje to svými vojáky. Jenže jak vysokou cenu je ochotná platit?
Moskva se z toho poučila a na Ukrajině pak nikdy nezávislost separatistického východu neuznala, upozorňuje Andrej Suzdalcev, děkan Fakulty světové ekonomie a mezinárodních věcí Vyšší školy ekonomické v Moskvě. Rusko také z konfliktu s Gruzií vyvodilo, že i když zvítězilo v terénu, prohrálo válku mediální.
Proto Moskva od roku 2008 vynakládá velké úsilí na posílení svého mediálního obrazu, pokračuje server Euractiv. Založila televizní síť RT a tiskovou agenturu Sputnik, které v četných světových jazycích hájí stanoviska Kremlu v zahraničí. Rozsáhle referují o ukrajinském konfliktu a snaží se zdiskreditovat západní názory na občanskou válku v Sýrii.
Moskva chtěla válkami na Ukrajině i v Gruzii dosáhnout uznání svých zájmů i sféry vlivu, ale oba konflikty vyvolaly hlubokou roztržku se Západem, soudí oslovení experti. „Ruské uznání Jižní Osetie a Abcházie Západ rozladilo, ale usoudil, že tato situace se už nebude opakovat, a tak Rusku odpustil. To ale bylo naposledy,“ zdůrazňuje politolog Alexej Malašenko a dodává: „Teď se už vztahy mezi Ruskem a Západem změnit nemohou.“
Po ruské invazi do Jižní Osetie obvinila mezinárodní lidskoprávní organizace Human Rights Watch Moskvu, že tam přehlíží „rozsáhlé plenění a vypalování domů Gruzínců a zabíjení, bití, znásilňování a vyhrožování civilistům“, jichž se dopouštějí jihoosetské jednotky. Někteří místní obyvatelé označují jejich počínání za etnické čistky a gruzínské rodiny raději prchají.
Podle gruzínských informací vloni separatistické síly zatkly 126 etnických Gruzínců. Letos v únoru v jihoosetské věznici umučily 35letého prodavače zeleniny Archila Tatunašviliho a jeho tělo vrátili rodině až po mnoha týdnech diplomatických jednání, na nichž se podílel Západ.
Žalobci Mezinárodního trestního soudu, který před dvěma lety zahájili vyšetřování válečných zločinů za gruzínské války, odhadují, že v Jižní Osetii bylo z domovů násilím vyhnáno až 18 a půl tisíce etnických Gruzínců.
Valné shromáždění OSN sice přijalo deset rezolucí požadujících jejich návrat domů, ale tito vyhnanci žijí dodnes v osadách, které pro ně vybudovala Gruzie. Její prezident Giorgi Margvelašvili říká, že neustále vybízí západní spojence, aby zvýšili tlak na Kreml, aby okupaci gruzínské půdy ukončil. Pokrok však nepřineslo ani bezpočet kol jednání, která od roku 2008 proběhla ve Švýcarsku, uzavírá Euractiv.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek varoval Severoatlantickou alianci před sbližováním s Gruzií a Ukrajinou, které - k velkému rozhořčení Moskvy - projevují přání vstoupit do NATO.
Gruzínští vojáci se mezinárodních operací účastní od roku 1999. V Afghánistánu sloužilo 14 tisíc Gruzínců a v roce 2017 byl tamní gruzínský kontingent nejpočetnější hned po tom americkém.
