Rusko-Ukrajina plyn
Méně znamená méně - mohli bychom pojmenovat první nepříjemnost, jíž se museli šéfové obou vládních kabinetů zabývat. Ukrajina totiž za první čtyři měsíce tohoto roku po urovnání lednové krize, která citelně zasáhla značnou část Evropy, odebrala prakticky jen polovinu ruského zemního plynu než předpokládaly příslušné
smlouvy.
Ty ovšem počítají s tím, že pokud nebude smluvně dojednané množství zakoupeno, hrozí sankce ve výši 150 % ceny za celý neodebraný objem. To by v této chvíli představovalo asi 1,2 miliardy dolarů. Jak se ale zdá, často ostrá rusko-ukrajinská jednání v tomto případě probíhala v mírumilovném duchu a je dost důvodů předpokládat, že Rusko nakonec toto penále požadovat nebude.
Podle většiny dnešních ruských médií je důvod této velkorysosti prostý: ruská úřední místa jsou si velmi dobře vědoma, že Ukrajina, postižená současnou světovou hospodářskou krizí ještě citelněji než Rusko, by na to jednoduše stejně neměla. Když byl Vladimír Putin na tiskové konferenci dotázán, zda bude ruská strana na sankcích trvat, jen zakroutil hlavou.
Můžeme si samozřejmě klást otázku, proč Ukrajina v současné době svůj odběr ruského zemního plynu tak významně snížila. Nabízí se představa vyšší vlastní těžby, prohloubení diverzifikace zdrojů či počátek skutečných úsporných opatřeních. Po těch bývalý ukrajinský premiér z dob Kučmových Kinach volal už dávno a energetickou spotřebu domácího průmyslu i celé ekonomiky země z dob levné ropy a plynu přirovnával k počínání narkomana...
Nejzávažnější důvod je ale podle konstatování obou premiérů jednodušší: krize zasáhla také největší ukrajinské energetické jedlíky, což jsou hutní kombináty dněpropetrovské a doněcké aglomerace. Ty méně vyvážejí, méně vyrábějí, a tudíž i méně zemního plynu spálí.
Mnohem podstatnějším bodem jednání, na něž Tymošenková z Kyjeva přivezla i skupinu zainteresovaných rezortních ministrů, však byla příští spolupráce v oblasti modernizace ukrajinské tranzitní plynovodní sít. Moskva před pár týdny reagovala velmi podrážděně na bruselskou dohodu mezi Ukrajinou a Evropskou unií, která se týkala právě tohoto projektu.
Se spoluprací Ruska se v tomto projektu jaksi nepočítalo a podle renomovaného ruského serveru gazeta.ru mnozí (a to nejen ruští) analytici to považovali za "politickou chybu". Jak se zdá, včerejší návštva paní Tymošenkové v Moskv mla tuto chybu alespo zčásti napravit, tím spíš, že v Moskvě prohlásila, že Rusko se může na modernizaci ukrajinské plynovodné sítě účastnit bez ohledu na bruselskou dohodu. Podívejme se, ale, co konkrétně Ukrajina navrhuje:
Jedná se především o rekonstrukci a dostavbu plynovodů Ivanceviči-Dolina, Toržok-Dolina a Bohorodčany-Užhorod. Pokud se obě strany pro tento plán opravdu rozhodnou, přepravní kapacita z Ruska na západ se zvýší o 30 miliard kubických metrů plynu ročně. Rusko má ovšem zájem podílet se na rekonstrukci celé sítě, a na tento požadavek aktuální ukrajinská nabídka alespoň prozatím nereaguje.
Hlavní ruská námitka zní, že i kdyby se tento projekt realizoval, bude to představovat jen pětinu všech ukrajinských přepravních kapacit, což je Moskvě viditelně málo.
Julie Tymošenková toho (alespoň podle převažujícího ruského mínění) v Moskvě mnoho nenabídla a ani nabídnout nemohla, přičemž sama premiéra Putina musela požádat o další půjčku ve výši pěti miliard dolarů. Andrej Kolesnikov z listu Kommersant proto její výkon (v narážce na jednu z významných zbraní paní Tymošenkové) pojmenoval s nelichotivou lapidárností - "neokouzlující vyjednavačka".
Což ovšem jinak nic nemění na celkové tendenci Moskvy jednat s Kyjevem stále stejně, tedy velmi tvrdě.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.